Článek
Slavnostního odhalení se zúčastnila Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. „Praha 5 přistoupila k památce na mého dědečka s nesmírnou pietou, což nebývá úplně běžné,“ míní.
Čtyřmetrový památník tvarem odkazuje právě k ikonické dýmce, s níž je Peroutka ztvárněn prakticky na všech fotografiích ze svého tvůrčího období. Dílo má povrch z leštěného nerezového kovu, hlavičku dýmky zakončuje zrcadlová plocha, která zachycuje chvilkové portréty kolemjdoucích. Na ní je vyveden nápis „Jací jsme“ připomínající Peroutkovo rané dílo z roku 1924.
Talaš se svým návrhem uspěl v otevřené výtvarné soutěži v konkurenci dalších 22 účastníků. Dílo vyšlo na 2,9 milionu korun.
„Chtěl jsem vyjádřit, že Peroutka zmizel z Prahy nejen fyzicky, ale potom i mentálně, když byl ve druhé polovině 20. století vymazán z našich učebnic dějepisu. Moje dílo je jakousi satisfakcí velkému člověku a navrácením jeho odkazu tam, kam patří,“ uvedl autor.
Ocel zvolil proto, že díky ní je objekt na první pohled patrný. „V parku vznikl výrazný solitér viditelný už z dálky, podobně jako byl samotný Peroutka. Přitom ale nenarušuje harmonii zeleně, naopak zdejší atmosféru vhodně doplňuje,“ míní.
Místo, kde výtvor spočine, nebylo vybráno náhodně. „Dýmka jako by ukazovala směrem k domu s číslem 1286 na okraji parku, kde Peroutka žil až do svého vynuceného odchodu do exilu po komunistickém převratu,“ vysvětlil radní Štěpán Rattay (Piráti).
Peroutka je jedním z hlavních představitelů československé prvorepublikové žurnalistiky. Autor monumentálního díla Budování státu, redaktor Tribuny a dlouholetý šéfredaktor revue Přítomnost.
Člen tzv. pátečníků, skupiny intelektuálů, kteří se scházeli k diskusím ve vile bratří Čapků. Za války byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po roce 1945 byl poslancem parlamentu, kvůli komunistické perzekuci odešel v roce 1948 do amerického exilu. V New Yorku mj. vedl české oddělení rádia Svobodná Evropa.