Hlavní obsah

Ferda Mravenec je i v devadesáti chlapík

26. 3. 2023, 11:09

Figurka Ferdy Mravence se poprvé objevila v Lidových novinách před devadesáti lety. Tento šikulka s puntíkovaným šátkem na krku, který zvládl práci všeho druhu, byl společně s klubem Rychlých šípů a kocourem Mikešem průvodcem několika generací čtenářů.

Nejslavnější figurkou Ondřeje Sekory je Ferda Mravenec (kresba pro omalovánku, 1959).

Článek

Vymyslel ho novinář, kreslíř, spisovatel, sportovec, ale také člen Komunistické strany Československa a politický karikaturista Ondřej Sekora (1899–1967). Výstava Ondřej Sekora známý i neznámý, kterou hostí do 14. května pražská Villa Pellé, ukazuje jeho tvorbu ze všech možných úhlů pohledu.

Fundament výstavy si samozřejmě pro sebe ukradli hrdinové z hmyzí říše. Sekora byl tak precizní výtvarník, že mravence, brouky a další drobné živočichy velmi pečlivě studoval.

Jako doklad jeho zájmu o entomologii visí v jednom ze sálů na zdi kolekce motýlů a brouků. Podle nich vznikly figury kladného hrdiny Ferdy Mravence, jeho přítele brouka Pytlíka, marnivé Berušky, bujného lučního koníka a dalších obyvatel mraveniště i hmyzí říše.

Na vystavené ilustraci nazvané Mravenci se nedají (1954) vysvětluje výtvarník rozdíl mezi světem socialismu a kapitalismu. Politická agitka se sice v jeho pracích místy objevuje, ale pro dětského čtenáře měly příběhy z mraveniště přece jen jiné kouzlo a propagaci socialismu v nich viděl hodně z dálky.

Sekora byl však schopen vytvořit i díla jiného charakteru, což dokazuje oddíl nazvaný Soukromá výtvarná tvorba. Už od dětství toužil stát se malířem, ve dvacátých letech absolvoval kurz ve Francii a inspiroval ho naivista Rousseau. Jeho akvarely a pastely zahrnují krajinomalbu, přírodní motivy i ženské akty. Ty pojal v rubensovském duchu. Nějaké to kilo navíc mu rozhodně nevadí, spíš na kypré tvary upozorňuje a vidí v nich symbol smyslnosti a ženskosti.

V nejvyšším patře galerie jsou vystavené loutky (oddíl Spolupráce s divadlem a audiovizuálními médii). Oblíbení kreslení hrdinové tam vstupují do trojrozměrného světa. Hlemýžď nese na své ulitě Ferdu Mravence a jeho přátele, brouk Pytlík si osedlal lučního koníka a vzduchem se vznášejí další brouci.

Jako bonus pak působí stěna, na které jsou umístěny postavičky nejslavnějšího Sekorova hrdiny z dílen domácích kutilů ze šedesátých až sedmdesátých let minulého století. Černě nalakované drátěné figurky s červenými doplňky zdobily domácí interiéry, výčepy i školní chodby. Ukazuje se, že i na devadesát let je prostě Ferda Mravenec stále čilý chlapík.