Článek
Santana celou dobu přímo zářil energií. Když vstoupil po osmé hodině na pódium, málokdo by řekl, že je mu šestašedesát, že začínal už během jazz-rockové šesté dekády minulého století a že je jednou z ikon kultovního festivalu Woodstock, přičemž většina jeho kolegů a současníků je mrtvá nebo ukončila uměleckou činnost.
Carlos Santana nabídl své best of, průřez ohromující kariérou, která kdysi začala hity jako Black Magic Woman, Oye Como Va, Evil Ways, Jingo, Se a Cabo a také nesmrtelnou baladickou Samba Pa Ti se slavným poklidným úvodem přecházejícím v rytmické finále.
Z novějších skladeb zahrál třeba Corazon Espinado, Maria Maria a Foo Foo a příznivce Erika Claptona potěšil coververzí Sunshine of Your Love.
Během koncertu si nebral oddechový čas, nepřetržitě do lidí „pálil“ svá kytarová sóla. Z velké části se s kapelou vrhal do improvizací – u muzikanta jeho formátu také nikdo nečeká, že jen suše odehraje studiové album – a neobyčejně zručně kombinoval lyrické pasáže, načichlé jazzovou hrou, s hlučnými tanečními, v nichž jeho dva bubeníci neúprosně diktovali živelné a hypnotizující rytmy latinoamerického a afrického původu. V pozadí je vhodně doplňovaly videoprojekce tančících afrických kmenů i mladičkého Santany na Woodstocku.
Vedle bubeníků je třeba ocenit i varhany, baskytaru, dechy a dva mladé zpěváky, Andyho Vargase a Tonyho Lindsaye, kteří splnili svou funkci na jedničku a kromě zpěvu přinesli živý pohyb na pódiu a kontakt s publikem.
Řada lidí měla lístky na sezení, ale při takové hudbě se jednoduše sedět nedá.