Článek
"Abych nezapomněl - na manuální práci jsem úplně levý, takže v tom se mnou nepočítej," svěřoval se kdysi v Dopisu č. 2 své budoucí dceři. "Neumím ani přibít poličku, natož opravit pračku, ale děda je na tom lépe. Jestli tedy zvládne asi těch 450 tisíc cigaret, co už vykouřil, i těch, co ještě přidá, snad ti ještě do porodu vyrobí i eňo-ňuňo přebalovací pult! Já si vezmu na starost nákup digitálního foťáku, ale mámě to neříkej."
Po této ukázce je jasné, jaké je příčina Fajmanova úspěchu. Má totiž dar humorné nadsázky, kterou využije vždycky, když už se zdá, že by povídání mohla být nuda. Zkušení se vrátí docela rádi do chvil, které sami prožívali, lidé s předtěhotenskou a rodičovskou zkušeností se zase rádi pobaví.
"Mimochodem," píše Fajman i v knize, "vždycky jsem se styděl, když jsem vídal maminky a babičky a kdoví koho ještě, jak se sklánějí nad postýlkou a dělají na toho tvorečka haf, haf a čičí a ham a papů. Ale ono to tak nějak nejde. Coby naivní čekatel jsem si plánoval mluvit se svým potomkem od samého začátku jako s plnohodnotným člověkem, ale ono to nejde, fakt."
Tak to vidíte. A to v knížce Deník čerstvého otce najdete i pasáže, které jste na serveru Novinky nečetli. Takže se do toho dejte. Myslím do čtení a to jak na serveru tak v čerstvě vydané knize. Půlroční Alžbětka má literární premiéru.
Robert Fajman: Deník čerstvého otce
Robert Fajman: Deník čerstvého otceEgmont, 124 stran