Článek
V září jste po deseti letech spolupráce odešla od svého objevitele Leška Wronky. Co vás k tomu vedlo?
Neměli jsme stejnou představu o tom, jak by tento projekt měl dál fungovat. A tak když nám na začátku září vypršela smlouva o spolupráci, rozhodla jsem se jít vlastní cestou. Není to projev nevděku nebo toho, že bych si Leškovy práce nevážila. Měli jsme jen každý jiný názor, já jsem vyrostla a opustila rodné hnízdo. Myslím si, že za těch deset let jsme si dali přesně to, co jsme si dát měli.
Je mi třiadvacet, zpívám deset roků a cítím, že se potřebuju někam posunout. Chtěla bych mít svou kariéru více ve své režii. Koncert, který mě čeká v pátek, je prvním mým velkým počinem. Jsem mimo jiné jeho producentem, což je role, kterou si se vším všudy zkouším poprvé. Už teď vím, že je to spousta práce a spolyká to mnoho času. Stojí mi to ale za to, je to velká škola.
Na to, co mi Lešek dal, nikdy nezapomenu. Je to můj hudební táta a mé první kroky na scéně budou navždycky spojené s jeho osobou. Byla bych strašně ráda, aby on a jeho syn Michal, který se posledních pár let staral o můj management, v pátek do Fora Karlín přišli. Jsou nedílnou součástí oněch deseti let.
Ewa Farna změnila letos v září manažerský tým.
Práskalo se při tom rozchodu dveřmi, jak se leckde psalo?
Nepráskalo, ale je jasné, že když jsme se o té eventualitě bavili, bylo to trochu napjaté. Rozchody nejsou radostné, nakonec jsme se dohodli a náš rozchod byl naplánovaný už od léta. Od té doby jsem se snažila sama si plánovat další věci a hledala jsem nového manažera.
Kdo jím teď je?
Domluvila jsem se na spolupráci s Pavlem Trojanem, který zastupuje například Ondřeje Brzobohatého. Je to šikovný člověk, který navíc hovoří velmi dobře polsky. Vzhledem k tomu, že se mi daří na polské scéně, tak se mi moc tahle jeho schopnost hodí.
Ewa Farna prošla za deset let výraznou hudební cestu.
Kam tedy momentálně v muzice směřujete?
Zabývám se teď hlavně přípravou výročního koncertu, takže k této otázce se dostanu po něm. Již nějakou dobu ale pracujeme nad texty, třeba s Patricii, která je autorkou textu písně Boky jako skříň. Už napsala nějaké další a jsem s nimi spokojená. Spolupracuju také se skladatelem Robinem Králem a v prosinci se v Polsku na pár dnů setkám s několika zahraničními producenty. Přijedou ze Švédska, Anglie a Austrálie a budeme spolu tvořit. Jsem zvědavá, co z toho vznikne.
Rozhodně bych chtěla, aby má další tvorba byla energická a přímočará, nikoli však prvoplánová. Jsem popová zpěvačka a budu dál dělat pop. V jeho rámci se ale snažím být co nejpoctivější a nejzajímavější.
Kdy vydáte novou desku?
Původně měla vyjít letos na podzim, jenomže věci se změnily a já její přípravu odložila. Může se stát, že vyjde třeba až za dva roky. Mám v plánu vypouštět písničky, a až těch podle mého dobrých bude dost, desku vydám.
Jaký bude váš páteční koncert?
Představím na něm písničky, jež lemují mou hudební kariéru, a dojde i na ty, které jsme na koncertech třeba osm let nehráli. Uvedeme také několik coververzí, které byly nedílnou součástí mé kariery, například I Will Always Love You ze SuperStar nebo Skyfall ze Slavíků. Bude to výjimečné, protože na svých koncertech se obvykle coververzemi prezentovat nechci. A zahrajeme i dvě úplně nové skladby.
Bude vyprodáno?
Nevím, jestli bude úplně vyprodáno, ale podle prodeje lístků to vypadá, že bude plno. Teď čerstvě jsme kvůli velké poptávce přidali ještě místa na balkóně. Jako producent koncertu o tom mám totiž jasný přehled.