Článek
Příznivci Smuteční slavnosti, sloužící jako námět ke dlouho zakázanému filmu Zdeňka Sirového, próz Přítelkyně z domu smutku nebo prozaických diskusí s přítelem i protivníkem Nečasem ocení upřímnou zpověď.
Znovu se vrací do dětství, k rodičům Jiřímu Sílovi a mamince Bohumile. Oba jí dali do vínku nejednoduchý vztah k nim stejně jako sociální citlivost a schopnost stát vzdorovitě za svým. I první směřování, které ji přivedlo do komunistické strany. Vzdálena dogmatické omezenosti, jak dnes k tématu přistupují přečetní politici i historici, obšírně vypovídá o světě 30. a 40. let, i o svém bolestném vyrovnávání se s minulostí. Jistý předěl, pocit usmíření jí samé se sebou, vytvořilo vězení za disidentskou činnost.
V knize ožívají i osobnosti dnes už zpola zapomenuté, třeba kněz a teolog Josef Zvěřina, bouřlivák Ladislav Lis, politický vězeň a prozaik Karel Pecka, filozof a kritik Milan Šimečka, přemýšlivý Karel Kosík a další.
O Olze Havlové
Více než Václavu Havlovi věnuje pozornost jeho první ženě Olze, s níž v době normalizace prožila spolu se svým manželem Jiřím Kantůrkem moc a moc. Jako poctu vnímala možnost přijmout nabízené rámě Václava Černého, aby bytostného polemika se slábnoucím zrakem doprovodila k legendárnímu stolu v pražské kavárně Slavia, u něhož se scházel s Jiřím Kolářem a dalšími.
Kantůrková postupuje až do současnosti. Vysvětluje, proč se stala prezidentkou Akademie literatury české i proč toto společenství dalo cenu Milanu Kunderovi. Také proč ji stále fascinuje Jan Hus, připomíná ideály listopadu 1989 a vyslovuje lítost nad dnešním zpotvořeným režimem, který se podle ní prodírá k penězokracii tvořené ne-elitami. Václav Havel ho nazval mafiánským kapitalismem.
Strhující vyprávění poskytuje mnoho znepokojivých otázek. Kantůrková neviní ani nezjednodušuje, snaží se vnímat nejen svůj život, ale celý svět ve vší složitosti. V jejím podání se nejen pamětníci, ale i generace, pro něž je život od roku 1930 dávnou minulostí, mnoho dozvědí a mohou se pak ptát sami sebe. Nejen na to, jak hodnotit minulost, ale jak dnes žít.