Článek
NOFX nebývají jmenováni mezi největšími punkery dneška, tam se většinou uvádějí skotští The Exploited, i když ti vydali poslední desku tak dávno, že v té době jejich nejmladší fanoušci ještě tahali kačera, nebo Jello Biafra. Koncert v Karlíně ale ukázal, že mezi ně patří i NOFX.
Hudebně jsou jednou z nejzajímavějších kapel. Uchovávají si punkovou energii a divokost, ale ani v klasicky pojatých skladbách neupadají do klišé kulometné palby bicích a hymnických refrénů. Skladby se od sebe liší a každá má nějaký netypický prvek, ať už je to nezvyklá linka basy či jedné z kytar, nebo třeba mezihra mariachi trubky nebo snižcového pozounu.
NOFX se však nedrží pouze punku, klidně do repertoáru zařadí skladbu na pomezí rock steady/reggae/dubu nebo ska i prvky latinské hudby a celý koncert zakončí hospodskou melodií akordeonu. A to v Praze nedošlo na keltské motivy a dudy.
Svými výlety do dalších žánrů NOFX připomínají jiné velikány The Clash v období alb London Calling a Sandinista. Jen ten zpěv trochu zaostává.
NOFX taky nejsou tak političtí, je jim bližší zappovská ironie a neustálé špílcování s publikem, při kterém shazují nejen diváky, ale i sebe, když si dělají legraci z názvu naší republiky, ale současně se vydávají za ignoranty, kteří ani o této zemi nic nevědí a ptají se, jestli nejde o Československo, nebo snad Slovinsko, aby se zřetelnou narážkou na nový zkrácený název Czechia přišli s ideou, že jsme Europia.
Občas to navenek může působit jako vtípky Horkýže Slíže, jenomže u těch jde jen o drsný humor a imitaci různých žánrových klišé, zatímco NOFX tnou a odlišné styly jsou součástí jejich pojetí.
Kapela navíc ctí punkové principy, vyhýbá se publicitě a desky si vydává sama na vlastním labelu. I tak se celosvětově prosadila, byť její šéf Fat Mike přiznal, že potřebuje k zaplnění sálu, jako je Forum Karlín, tahák v podobě Pennywise.
Tako skatepunková kapela, která se prosadila v době nástupu Green Day a The Offspring, přinesla typický řízný punk s výraznými vokály a důrazným rytmem bicích. Tak pestří jako NOFX však nebyli, ovšem publikum si zcela podmanili. Chorál z jedné písně diváci zpívali i poté, co Pennywise už skončili své vystoupení a odešli do zákulisí.
I Pennywise jsou však kapelou s jasným názorem, hned v druhé písni se opřeli do Donalda Trumpa.
Leftöver Crack, kteří večer zahajovali, zase ukázali, že i melodický punk může nést ostré sociálněpolitické poselství.