Erbenova Kytice je atraktivní i v 21. století. Sběratel z Hradce vlastní téměř 200 vydání této sbírky

Kupovat různá vydání Kytice začal Kujovský asi před sedmi lety. „Pak přišla pauza, ale znovu vše nastartovalo vydání limitované edice, v níž jedna kniha přijde na sedm a půl tisíce korun. A mě to znovu chytilo,“ prozradil. Dnes vlastní i Kytici v klasické čínštině nebo esperantu. V něm se jmenuje Bukedo.

Hradecká výstava je inspirovaná dvoustým výročím Erbenových studií na hradeckém gymnáziu. „Na gymnázium zde nastoupil v roce 1825,“ prozradil Kujovský.

„Je zajímavé, že mnozí si myslí, že Erben studoval na Gymnáziu J. K. Tyla. Jeho jméno sice figuruje na pamětní desce u vchodu budovy, ta však byla postavena až roku 1927. Tedy víc než sto let po Erbenově studiu. V jeho době byl Hradec pevností a gymnázium se nacházelo na Velkém náměstí, kde sídlily jezuitské koleje. Dnes tu stojí Nové Adalbertinum,“ vysvětlil sběratel a připomenul, že Erben nebyl jen spisovatel, ale i historik, archivář, právník a sběratel lidových písní a pohádek. Výstava v knihovně potrvá do 28. února a je zaměřena zejména na jeho nejslavnější dílo, sbírku balad Kytice.

„Díky Milanu Lánskému, průvodci rodným domem Erbena v Miletíně, tu máme připomínku prvního vydání z roku 1853 i třetího z roku 1871, vydaného až po autorově smrti. Druhé vydání také nechybí, to už jsem do své sbírky získal,“ upozornil Kujovský.

Vystaveny jsou také pohlednice s vyobrazením Karla Jaromíra Erbena, VHS, CD a MC kazety s filmem Kytice, program z loutkového představení Kytice z roku 1972 v Divadle Drak nebo plakát stejnojmenné hry z hradeckého Klicperova divadla. Tam se hraje už deset let, což dokládá, že dílo je atraktivní i pro současnou generaci.

„Chodí k nám jak žáci z druhého stupně základní školy, tak středoškoláci. S mnohými pak pracujeme na divadelních workshopech,“ řekla Právu divadelní lektorka Ilona Mach a prozradila, že stále ji překvapuje, že mladí například nevědí, co je to rouhání.

„Je to pro ně jazyk, který je starý a některým slovům nerozumí, takže jim to musíme přeložit do současné mluvy. Ale při práci pak projevují velkou kreativitu, což by se nedělo, kdyby to téma nebylo stále živé,“ pokračovala Mach s tím, že je jen potřeba jednotlivé motivy v díle číst dnešníma očima. Například zda polednice není zhmotnění tlaku na deadline, dokdy musíte odevzdat práci. Nebo Vodník může symbolizovat strach z neznáma. Strach z lidí žijících jinak, ale pronikajících do našeho světa.

„Ve Svatební košili je baví postava umrlce. Je to vlastně zombie, živý neživý. Na druhé straně mladí nerozumí, v čem je vina hlavní hrdinky. Co udělala tak špatně, že si pro ni přišel umrlec,“ prozradila Ilona Mach.

„Osobně mi velmi imponuje balada Svatební košile, ale i Dceřina kletba, Lilie a Holoubek. Chci, aby si lidé znovu Kytici pročetli, protože ačkoli byla napsána před 172 lety, její tajemnost a poučení jsou stále aktuální,“ dodal Václav Kujovský.