Článek
Jakou roli zpíváte?
V Rennes a poté v Limoges budu zpívat Kostelničku z Janáčkovy Její pastorkyně. Poprvé jsem tu nádhernou i přetěžkou roli zpívala před třemi lety na janáčkovském festivalu v Brně. Byla jsem na ni ještě mladá, ale rozuměla jsem si s ní. Moje maminka pochází z Janáčkova rodiště z Hukvald a mou první Kostelničku oba rodiče obrečeli. A já jsem si ji zamilovala, i když jsem si uvědomovala, co jí ještě dlužím. Jsem totiž věčně nespokojená perfekcionistka.
Jaký typ operních postav je vám nejbližší?
Dramatické postavy Verdiho nebo Janáčka, v nichž mohu na jevišti naplno projevit emoce. Nedokážu zpívat bez absolutního prožitku. K tomu mě vedl i můj profesor René Tuček.
Zpíváte na operních scénách v Brně, Plzni, Praze, Opavě. Jak se žije „na volné noze“?
Není to snadné. Jako čerstvá absolventka HAMU jsem se nechtěla vázat na jedno divadlo, dnes už bych se stálému angažmá nebránila. Ale nejde jen o to se uživit. To bych dokázala docela dobře i marketingem, jímž jsem se zabývala už během studia. Ovšem pro mě je smyslem života stát na jevišti a zpívat.
Často a úspěšně účinkujete v zahraničí. Je těžké se v konkurenci prosadit?
Jistě ano, ale mně se daří prosadit se tam snáze než doma, i když jsou na pěvce v zahraničí kladeny vysoké nároky. Poznala jsem to během hostování na festivalu v irském Wexfordu, v bulharské Sofii, v Německu i Rakousku. Ale neměla jsem s tím problém.
Ovlivňuje vás osobní život na jevišti? Kostelnička přece zabíjí Jenůfčino dítě. Nebojíte se, že právě vaše relativně čerstvé mateřství vám tuto roli zkomplikuje?
Dokud jsem sama dítě neměla, nedokázala jsem její čin naplno pochopit a prožít. Jsem dost citový člověk, tak nevím, co to se mnou na jevišti udělá. Vyvážit míru emoce a technického naplnění pěveckých nároků role je obtížné. Zvláště pro mě, protože nedokážu zpívat ani žít bez emocí. Ale na Kostelničku se moc těším. I na to, jak ji přijmou francouzští diváci.
Máte vedle opery a rodiny ještě čas na nějaké koníčky?
Vždycky jsem ráda malovala, zvláště portréty, ale teď na to není čas. Stejně jako na housle, které doma odpočívají ve futrálu. Ale jsem jim vděčná, protože mi pomohly vycvičit sluch.
Na co se chystáte po Kostelničce? Máte své vysněné role?
Ráda bych se v budoucnu uplatnila víc ve francouzském operním repertoáru, třeba jako Charlotta v Massenettově Wertheru nebo Saint-Saensova Dalile. Mám nastudovanou i Carmen, ale k té se zatím blížím velmi opatrně. V Plzni mě čeká koncem sezóny Gioconda, ráda bych zpívala i Verdiho Eboli nebo Herodiadu ve Straussově Salome. Čím těžší role, tím dál vás posune.