Článek
V září jste vydal první album. Je to pro vás důležitý milník?
Ano, i když vydávám hudbu ve formě kratších EP už šest let, cítím to jako něco mimořádného. Trvalo mi šest let, než jsem se dopracoval k pořádné desce, protože pro mě bylo velmi důležité, aby dopadla přesně podle mých představ a všechno na ní bylo správně.
První desku přece vydáváte jednou za život. Z výsledku mám radost, přišel jsem díky práci na albu na to, kdo jsem, jak se chci jako umělec prezentovat a jakým směrem se vydat dál.
Elektronickou taneční muziku jste si zamiloval v době, kdy jste studoval vysokou školu. Co vás na ní vůbec přitahovalo?
Dřív jsem žil spíš akustickou hudbou, měl jsem rád folk a indie pop. Ve škole jsem ale začal chodit na večírky do klubů. Trávil jsem tam celé noci a objevil EDM (Electronic Dance Music, elektronická taneční hudba, pozn. aut.). Bylo to pro tuhle muziku přirozené prostředí a já si živě pamatuji moment, kdy jsem fascinovaně sledoval, jak ji lidi milují.
Došlo mi, že to je něco aktuálního, směr, kterým se hudba ubírá, a že toho chci být součástí. Hned jsem si sednul k počítači, a i když jsem neměl nejmenší ponětí, co vlastně dělám, snažil jsem se rekonstruovat, co jsem slyšel v klubu.
Co jsem vytvořil, nemělo s hudbou, která tam hrála, vůbec nic společného. Neuměl jsem to a jen jsem blbnul, dokud nevzniklo něco, co mi znělo dobře. K tomu jsem pak nazpíval vokály jako písničkář. Díky tomu možná vznikly skladby, které byly trochu jiné než ostatní, a lidi na ně reagovali. Jen jsem vytrvale mačkal tlačítka a nakonec se to dalo poslouchat.
Přání stát se součástí scény se vám splnilo poměrně brzy, že ano?
Chvíli trvalo, než jsem měl pocit, že mě fanoušci klubové scény přijali. Na začátku jsem totiž dělal pomalejší, vážnější hudbu, která se hodila spíš jako náladovka. V klubu by neuspěla.
Ale někdy kolem roku 2015 jsem se spojil s Gorgon City, nahráli jsme společnou skladbu a jel jsem s nimi na turné. Tehdy jsem začal cítit od fanoušků taneční hudby uznání.
Jaká spolupráce pro vás byla nejdůležitější?
S britským elektronickým duem Gorgon City to byla první větší spolupráce, takže byla zásadní. Na začátku pro mě také bylo jedním z důležitých spojení, když producentské duo Andhim remixovalo mou skladbu. Byla to původně velmi pomalá hudba a ono mu vdechlo zvuk, který se skvěle hodil do klubů. Pamatuji si, že když jsem poprvé slyšel výsledek z pořádné aparatury v klubu, najednou jsem viděl, jak může má hudba v tomhle prostředí fungovat. Začal jsem k podobnému znění víc tíhnout.
Samozřejmě nemůžu opomenout duo CamelPhat a písničku Cola, jež byla nominována na ceny Ivor Novello a Grammy. Kromě toho, že jsem si velmi důkladně užil řadu večírků spojených s Grammy, mi pomohla posunout se na novou úroveň a otevřela další možnosti spolupráce s mnoha hudebníky.
Na vašem novém albu hostuje britská skupina Rudimental. Proč právě ona?
Začínal jsem u stejného vydavatelství a ona už tehdy byla daleko zavedenějším jménem, takže jsem k ní vzhlížel. Vždycky jsem s ní chtěl něco nahrát, ale naše cesty se nikdy nezkřížily.
Když jsem teď napsal písničku Something About You, zamotal jsem se v produkci. Už jsem se v té skladbě trochu ztrácel, ale věřil jsem jí, takže jsem ji poslal lidem z Rudimental. Oni s ní udělali nějaké kouzlo, přidali trochu dechů a vznikla energická a skočná skladba. Jsem velmi rád, že se to podařilo. A mám radost, že se fanouškům líbil videoklip.
Album se jmenuje Why Do We Shake In the Cold?, což znamená Proč se v zimě třeseme?. Máte na to svou vlastní teorii?
Je to samozřejmě metafora. Tvrdím, že tím ostatním ukazujeme, že nás něco trápí nebo že se cítíme osamělí. Dáváme najevo, že toužíme po blízkosti dalších lidí. Je to vnější projev našich citů a forma žádosti o pomoc. O tom je v podstatě celé album. O samotě a potřebě vzájemného propojení s ostatními lidmi. Skladby vznikaly poměrně dlouho, a až když jsem je poskládal dohromady, zjistil jsem, že tohle je mé časté téma.