Článek
Jak se vám povedlo tak dlouho vydržet?
Protože jsme kurva dobří.
Nejste unaven?
Když děláte něco, co vás nebaví, je to těžká práce, když vás to baví, je to snazší. Snadné ne, nemylme se, je to namáhavá práce, ale je to lepší než ráno vstávat a jít na stavbu nebo do úřadu. Na každodenní práci říkáme: děkujeme, nechceme. Tohle žene tebe, ty zas ženeš kapelu a lidi ženou nás Je to kruh.
Na rocku je skvělé, že se hraje srdcem, ne hlavou, takže je nakažlivý. Asi znáš ten pocit, kdy se vracíš domů, říkáš si, je to v prdeli, pak si pustíš MC5, jedno jakou skladbu, poslechneš si tři čtyři další, dáš si pivo a ono se to obrátí. My děláme přesně totéž, akorát nemáme doma stereo, takže musíme hrát sami.
Jaký máte vztah k punku?
Nemám nic proti punku, je skvělý, dokud lidi baví. Byla jediná doba, kdy jsem neměl punk rád, v letech 1978 až 1980, kdy v Anglii všichni plivali. Punk tehdy byl módní, mě ale móda nezajímá, stejně jako mě nezajímá politika, na to je život příliš krátký. Označení a škatulky nemám rád, neříkal jsem, že chci být v punkové nebo v rock’n’rollové kapele, chtěl jsem hrát tuhle hudbu a kašlat na módu. Od roku 1975 hrajeme pořád stejný typ rychlých tvrdých písní, jen lidé to nazývali pokaždé jinak.
Co vás inspirovalo, když jste začínali?
V zásadě všechno, vždyť jsme byli školáci. Měl jsem rád Kinks, Who i Yardbirds. Jejich písně jsme poslouchali a naučili jsme se je hrát stejně jako bluesový materiál, hodně blues. Každý měl jiný vkus a blues byl společný jmenovatel pro rozdílné chutě v hudbě. Nikdy jsme se nepokoušeli stát se rockovou kapelu, punkové kapely tehdy ani neexistovaly. Jen jsme chtěli hrát to, co se nám líbilo. Někdy jsme přebírali písně, abychom pobavili sebe i druhé, ale proč ne, když je píseň dobrá.
Asi jste nevěřili, že budete hrát tak dlouho.
Ne, ale asi nás to baví, jinak bychom to nedělali přes třicet let.
To je docela dlouho.
Zatraceně dlouho.
Co vás inspiruje při psaní?
Život. Texty vycházejí ze zážitků ze života. Hodně jezdíme a navštěvujeme různá místa, takže je snazší mít nové nápady, protože na turné se toho hodně stane. Někdy jsi otrávený, pak budou i písně nudné, ale obvykle je to vzrušující. Píšeme pořád, každý večer můžeme složit nějakou píseň, i když jsme opilí na baru. Kdykoli máme čas, pracujeme. Když jsme začínali, psalo písně jen několik lidí z kapely, ale teď skládáme úplně všichni. Hudba je vždycky melodická a taneční a hlavně zábavná.