Článek
Ačkoli byl koncert věnován mecenášům festivalu, jeho dramaturgie nesáhla pouze k osvědčeným operním hitům, ale nabídla průřez českou operou včetně méně známých děl. V první části zazněli autoři zasahující svou tvorbou devatenácté i dvacáté století, ve druhé pak dílo Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.
Kateřina Kněžíková zahájila koketní Martinů Mirandolinou, pokračovala Fibichovou Šárkou a v závěru první poloviny nadchla posluchače krásným přednesem modlitby Jenůfy z Janáčkovy Její pastorkyně.
Adam Plachetka představil méně známé árie Lomikara z Kovařovicovy opery Psohlavci a Karla IV. z Novákova Karlštejna. Vrcholem první části se stal jeho zpěv Revírníka ze závěru Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, v němž krátký part Skokánka zazpívala dcera obou pěvců Adéla Plachetková.
Ve druhé části přednesla Kněžíková árii Mařenky Ten lásky sen ze Smetanovy Prodané nevěsty a Za štíhlou gazelou z Dvořákovy Armidy. Plachetka se blýskl temperamentním projevem v Kalinově árii Jsem žebrák ze Smetanova Tajemství a procítěným přednesem árie Jen jediná z Čertovy stěny a nakonec se oba na pódiu sešli v duetu z Dvořákova Jakobína.
Hlasy obou pěvců zněly v příjemném souzvuku, árie měli technicky i výrazově vypracované. Mankem jejich projevu byla jen často špatná srozumitelnost textu, jež jde i na vrub doprovázejícího Orchestru Národního divadla, který jeho dirigent, hudební ředitel Opery ND Robert Jindra, vedl k až příliš objemnému zvuku, ne vždy zohledňujícímu akustiku Dvořákovy síně. Ze tří samostatných orchestrálních čísel bylo nejpůsobivější dynamicky vypracované Intermezzo z Blodkovy opery V studni.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Každý jen tu svou - Kněžíková Kateřina & Adam Plachetka, Phidylé - Kateřina Kněžíková, Arias - Adam Plachetka