Článek
Čtyřicet let existující metalʼnʼrollová formace nastoupila dvacet minut před dvaadvacátou hodinou a učinila přesně to, co se od ní čekalo. Zpěvák a baskytarista Lemmy Kilmister pozdravil diváky a posléze trojice spustila drásavou a syrovou muziku, která navenek vypadala jako dlouhatánský blok jediné písně, ve skutečnosti to byla probírka skladbami složenými napříč dobou existence kapely.
Kytarista Phil Campbell si zahrál nejedno sólo a s drobnými výjimkami poměrně jistě vytvářel základní stavební kámen zvuku formace, bubeník Mikkey Dee několikrát napověděl, že je brilantní technik i okouzlující a nekompromisní rockový bijec, nad jehož výkony zůstává rozum stát. Kilmister doplňoval kytarový sound svými basovými linkami a nevýrazně zpíval. Tím jenom vzpomínal na staré časy, kdy mu ještě bylo na pódiu rozumět.
Na začátku setu Motörhead vhodil kdosi z diváků na pódium slovenskou státní vlajku, kterou pak technici zavěsili na Kilmisterův aparát a ona zůstala na scéně po celou dobu koncertu. Později přistála na pódiu také podprsenka, již si Campbell pyšně zavěsil na stojan od mikrofonu, aby bylo zřejmé, že tyhle dárky a výzvy Motörhead stále přijímají.
Jejich fanoušky musel koncert v Plzni nadchnout. Ostatní možná kouzlo kapely hledali trochu marně, protože Motörhead už i u nás v minulosti zahráli lépe.
Guano Apes vzpomínali na devadesátky
Němečtí Guano Apes byli v programu uvedeni jako druhé hlavní hvězdy akce a své role se v sobotu večer zhostili dobře. Přišli na pódium, pozdravili, spustili melodické rockové skladby opřené o charakteristický kytarový zvuk nadnášený zpěvem Sandry Nasič, a několikrát dokázali, že hity Open Your Eyes a Lords of The Boards z devadesátých let pak už žádná další skladba nepřekonala.
Vlastně to byl další koncert pro pamětníky, byť kapele nelze upřít dostatek energie a tahu. Sandra Nasič je přesvědčivá rocková zpěvačka s provokací ve výrazu a jistotou v projevu, muzikanti své party i nástroje ovládají s bravurou a lehkostí.
Na hlavním pódiu se v sobotu v Plzni představili i electroswingoví Švédové Movits!, kteří se v hrátkách s rytmy, hip hopem a otřepanými hudebními nápady málem utopili a místy působili velmi bezradně, nebo francouzští The Inspector Cluzo, kteří ve dvou dělali, co mohli, aby pobavili, ale teplota vzduchu byla v té přetlačované silnější.
Z kapel na vedlejší scéně stojí za řeč bulharští Jeremy!, kteří smísili rock s popem a zahráli to s indie drajvem v angličtině i velmi melodicky, nebo plzeňští Donnie Darko, jejichž agresivní pojetí jde na dřeň skladeb a jejich silou je více než melodie právě ono oddané provedení.
V areálu Depa 2015 v Plzni v sobotu sálalo letní slunko a teploty šplhaly málem ke čtyřicítce. V neděli se bude, podle meteorologů, pokračovat ve stejném duchu, přičemž program bude vrcholit v noci koncerty Vojtěcha Dyka a B-Side Bandu a The Parov Stelar Band.