Dramaturgové Colours o příštím ročníku: Zdá se, že nám teď skutečně přeje štěstí

Když se dívám na dosud zveřejněný seznam hvězd festivalu, a to nemyslím jen Lennyho Kravitze, mám pocit, že vám tentokrát přeje štěstí. Cítíte to také tak?

Holušová: Ano, ale především musím říci, že festivalová dramaturgie představuje nikdy nekončící práci. Konkrétně o Lennyho Kravitze usilujeme intenzivně už tři roky a tentokrát to vyšlo, navíc zrovna příští rok vydává další album. I v minulosti jsme usilovali o řadu podobně velkých jmen, která jsme si vysnili a bojovali o ně, no a pak to prostě přišlo v pravou chvíli.

My si vlastně každý rok myslíme, že máme nejlepší možný program, nikdy o tom nepochybujeme. Jen letos v červenci nás bohužel potkala strašná smůla, jinak jsem ale přesvědčena, že to mohlo dopadnout naprosto fantasticky a možná bychom ještě dnes vzpomínali na Burna Boye jako na největší překvapení uplynulého ročníku.

Za dvacet let se nám nestalo ani jednou, že by bylo nutné koncert headlinera na poslední chvíli zrušit, takže věřím, že jsme si tu smůlu už vybrali, byť lidé mají tendenci to stále připomínat.

Lidé rádi kritizují všechno možné… Proč byl jako první potvrzená hvězda pro příští ročník oznámen Sam Smith, tedy nebinární umělec, který se nechává oslovovat v množném čísle?

Košťálek: O Sama Smithe usilujeme už několik let, vlastně od chvíle, kdy vydali své první album, a teprve teď se na nás usmálo štěstí. Jako první jsme tohle jméno zveřejnili především proto, že jde o jednu z největších hvězd současného popu a zároveň o jednu z nejlepších show v celosvětovém měřítku. Možná to bude největší show, jaká kdy na Colours byla k vidění.

Holušová: To, že se někdy podaří odhadnout umělce ještě předtím, než se z něj stane globální megastar, s sebou přináší určitá úskalí. Připomenout můžu třeba Rosalíi, která uzavírala Colours v roce 2019. Tehdy jsme byli trošku zklamaní přijetím publika. Český hudební vkus je specifický v tom, že mu trošku trvá, než přijme nové věci.

Dnes už je Rosalía pro festival nedostupná, prostě je tak drahá, že bychom si nemohli dovolit pozvat ji podruhé. Myslím, že to samé platí o Samu Smithovi - opět přivážíme něco, co je ve světě považováno za fenomén. Na jedné straně máme štěstí, že to můžeme v Česku představit, zároveň máme možná trošičku smůlu, že jsme v tom první.

Dalším velkým jménem je kapela Tangerine Dream. Docela mě mrzí, že tito průkopníci elektronické hudby nejsou na vašich sociálních sítích prezentováni jako hlavní hvězdy. Podle mne by měli být uvedeni stejně velkým písmem jako Lenny Kravitz.

Holušová: Já si to myslím taky, rozhodně by měli být na plakátech velkým písmem a snad to ještě v budoucnu napravíme, stejně jako by velkým písmem měla být například Bat for Lashes. Pokud jde o Tangerine Dream, je to hudba mé generace, ale pro Colours je vlastně objevil a přivedl Filip.

Košťálek: Ano, letos na jaře jsem byl na jednom z největších showcaseových festivalů na světě South by South West. Během programu začalo pršet a já jsem se musel schovat do klubu, kde zrovna začali hrát Tangerine Dream. To jméno jsem sice znal, i když ne do hloubky. Jejich koncert, který trval dvě a půl hodiny, mne doslova pohltil.

Pro člověka, který má rád zejména soudobou elektronickou hudbu, to bylo něco jako setkání s prorokem. Byl to výjimečný zážitek a hned jsem se rozhodl, že právě tuto kapelu musíme dovézt na Colours. Nebylo jednoduché je získat, protože si hodně vybírají, kde budou hrát, a ani nejde o levnou kapelu, ale nakonec se to podařilo.

Tak to jste mě překvapili - měl jsem za to, že Filip v dramaturgickém týmu stojí spíše za popovější částí dramaturgie. Ale zdá se, že hudba je skutečně jen jedna.

Holušová: Tak to bylo možná na počátku před pár lety, kdy Filip do týmu přišel jako člověk, který působí i jako DJ a zabývá se i elektronickou hudbou. Pak se ale stalo to, že byl na svém prvním WOMEXu v Katovicích, kde se mu změnil svět.

Košťálek: To bylo v roce 2017, kdy jsem přišel poprvé do velmi intenzivního kontaktu s world music. WOMEX mi v tomto otevřel dveře, právě tam jsem si uvědomil, že hudba je opravdu jen jedna, ale i to, jak důležitý je živý zážitek a jak důležitá je magie přítomného okamžiku s umělcem. I to je důvod, proč většinu účinkujících vybíráme poté, co vidíme jejich koncerty.

Holušová: Dnes už je dramaturgie Colours týmová práce. Mám sice právo veta, ale zatím jsem ho ještě nevyužila (úsměv)…

Může se vám hodit na Zboží.cz: Raise Vibration - Lenny Kravitz [CD], Queens Of The Stone Age - Queens Of The Stone Age [2LP], The Bride - Bat for Lashes [CD]