Hlavní obsah

Doma je méně legrace než na horách

Právo, Věra Míšková

Na známý titul knihy Johna Greye Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše odkazuje název nové české rodinné komedie Martin a Venuše, který podle scénáře mladých autorek Kristíny Dufkové a Andrey Jarošové natočil zkušený režisér Jiří Chlumský.

Foto: Bioscop

Marek Taclík a Kristina Boková jako manželé a rodiče.

Článek

Je to však název poněkud zavádějící, protože základní zápletkou se film limitně blíží slavné komedii Marie Poledňákové S tebou mě baví svět. Více než o problémy soužití ženy a muže z důvodů oné planetární odlišnosti jde totiž v Martinovi a Venuši o (ne)schopnost otce postarat se delší dobu kompletně o tři děti předškolního, v jednom případě dokonce batolecího věku. A protože těchto filmů u nás zase tolik není, nelze se srovnání s diváky odhlasovanou „komedií století“ vyhnout.

Martin a Vendula se seznámili na vernisáži v galerii. V rychlém přehledu pak sledujeme, jak ona postupně vyměnila malířskou paletu za nočníky a kašičky, zatímco on vystoupal na docela slušné místo ve firmě, která ho nyní chce vyslat do Ruska. On se stará o kariéru, ona výhradně o děti. Stýská se jí po malování, stýská se jí po romantické lásce...

Opilecká sázka při návštěvě jeho otce pak přehodí rodinnou výhybku na opačnou kolej: Martin bude měsíc doma s dětmi sám, Vendula nejprve zůstane na malebném venkově u tchána, později odjede do Prahy ke kamarádce, malířskému stojanu, a možná i k...

Marie Poledňáková vyslala své tři tatínky s dětmi na hory, což vedle očekávaných situací na téma „s tátou je to bájo, protože se nemusíme mýt, jíme, na co máme chuť“, přidala okouzlující prostředí zasněžených plání a zimních radovánek, které jsou líbivé samy o sobě a skýtají studnici gagů. Navíc stvořila tři mužské charaktery a tím i víc příležitostí k zápletkám.

Film o filmu Martin a VenušeVideo: Bioscop

Martin je s dětmi sám doma, což je z hlediska humoru méně vděčné. Přesto lze říci, že jednotlivé situace jsou věrně vystižené, byť nelze říci, že odpozorované, protože ani jedna scenáristka sama děti nemá. Každý potenciální divák rodič rád přikývne, že malé holčičky dokážou být nesnesitelné v neomezeně dlouhém ječení, lítání, převlékání a odmítání správné potravy a že batolata páchají škody neřízeně a vždy v tu nejnevhodnější chvíli.

Marek Taclík jako Martin přirozeně přesvědčuje o tom, že tu nálož zvládá jen s největším úsilím a za cenu nepořádku a karambolů. Sice je s podivem, že umí uvařit kaši, ale neví, kdy mají holky jít spát, ale srovnatelné nelogičnosti má Poledňáková také a lze je přijmout jako druh nadsázky ve jménu humoru. Po čase se sice situace v diváckém pocitu opakují, protože mají jen jedno téma, ale základní stav je natolik vděčný, že se publikum určitě bude smát – a o to tu jde, Martin a Venuše není psychologická sonda do rodinných trampot.

Horší je to s linií ze řetězu puštěné maminky. Její počínání je předvídatelné a scény, kdy se film věnuje jí, jsou navzdory půvabu Kristiny Bokové dost nudné, místy zavánějí až trapností. Setkání s dřívějším nápadníkem, salón krásy, pseudointelektuální kamarádka, nemožnost vrátit čas zpět a nakonec i neschopnost znovu malovat vyústí v předem danou jistotu jejího poznání, že děti a rodina jsou nejdůležitější.

Jiří Chlumský není pro žánr, který má daná pravidla, ideálním řemeslníkem. Tempo je nevyvážené, holčičky nejsou vždy tak přirozené jako kterékoliv dítě Marie Poledňákové. Občas jsou roztomilé, byť se člověku chce zvolat Řezat, řezat, řezat!, ale občas jsou i křečovité a přehrávají. Nejlépe se daří přirozenému a kouzelně komunikativnímu batoleti.

Martin a Venuše filmu S tebou mě baví svět nedosahuje, ale lze ho přijmout jako zábavu, kterou mají diváci rádi a která dobrý vkus neuráží. V současném stavu českého žánrového filmu (zatím měly letos premiéru Babovřesky a Čtyřlístek) to není tak málo.

Hodnocení 65 %

Související témata:

Výběr článků

Načítám