Článek
Spoluúčast Francouzů na mnichovské dohodě považovali čeští intelektuálové a umělci za zradu. Na výstavě to vyjadřují karikatury Antonína Pelce i smutek obrazů Jana Zrzavého, který tehdy prohlásil, že dříve milovanou Francii už nikdy nenavštíví.
Přesto se Paříž stala místem emigrace mnoha českých výtvarníků. Krok za krokem diváci na výstavě sledují, jaké byly jejich další osudy – životní i umělecké. Zajímavá je pak z tohoto hlediska nejen výstava, ale i podrobný text Anny Pravdové v katalogu, který už v roce 2009 vydala pražská Národní galerie.
V brněnském Místodržitelském paláci je soustředěn soubor mnoha desítek obrazů a kreseb Josefa Šímy, Aléna Diviše, Jana Zrzavého, Adolfa Hoffmeistera, Františka Kupky či Antonína Pelce, díla pocházející ze státních i soukromých sbírek doma a v zahraničí.
Vedle toho se organizátorům podařilo sehnat třeba vzácné album grafických listů Za Československo, pocta mučednické zemi, které čeští umělci vydali v Paříži v roce 1939. Svými díly se na něm podíleli také Pablo Picasso, Marc Chagall nebo Ossip Zadkine.
Dobové události a lidské příběhy
Současně zaujme bohatá dokumentace dobových událostí i lidských příběhů, kterou s pečlivostí shromáždila Anna Pravdová, kurátorka Národní galerie. Jedna kapitola je věnována osudu Domu československé kultury v Paříži.
Protože představitelé české avantgardy byli většinou levicové orientace, po podepsání smlouvy mezi Sovětským svazem a Německem udělala pařížská policie v československém stánku razii. Mezi zatčenými byli Hoffmeister, Pelc a Diviš, kteří byli obviněni ze špionáže pro sovětské komunisty i německé nacisty.
Na šest měsíců je zavřeli do vězení La Santé. Přestože se nakonec nic neprokázalo, byli nadále nuceně internováni ve sběrných táborech, do doby, než se jim podařilo přes Maroko z Francie obsazené Němci utéci. Jejich beznaděj vyjadřují ponuré obrazy Aléna Diviše i kresby Adolfa Hoffmeistera ke knize Turistou proti své vůli.
Autorka ale připomíná tvorbu i osudy dalších českých malířů. V Paříži okupované Hitlerem se členkou ilegální surrealistické skupiny stala prakticky neznámá česká malířka Edita Hirschová. Zachovalo se jen pár jejích kreseb. Na jaře 1942 byla zatčena gestapem, její tvorba zničena a ona sama nepřežila koncentrační tábor Osvětim, kam byla zavlečena.
Tragický byl osud kralupského rodáka Georga Karse, který dramaticky opouštěl Francii obsazenou Němci a nakonec v naprosté deziluzi spáchal v Ženevě v únoru 1945 sebevraždu. Významná a umělecky nejpozoruhodnější část výstavy je věnována válečné tvorbě Josefa Šímy, který byl tehdy už francouzským občanem. V jeho obrazech se krása a smutek vzájemně prolínají a jako metaforu často používal i antické motivy.
Výstava Zastihla je noc je objevná z hlediska dějin umění i české a francouzské historie. Nabízí totiž nejen vynikající umělecká díla z pozapomínaných 40. let minulého století, ale ukazuje cestu k pochopení mnoha dobových kulturních i politických souvislostí. Pravdová odvedla velkou badatelskou práci.
Výstava měla premiéru v Chebu, kde se projekt zrodil. V Brně je v rozšířené podobě.
| Zastihla je noc. Čeští umělci ve Francii v letech 1938–1945 |
|---|
| Místodržitelský palác, Brno, do 10. ledna 2016, st–ne 10–18 hodin |