Článek
Režisér akční komedie Drž hubu! Francis Veber přesto zkouší, jak by taková nesourodá dvojka mohla spolupracovat, když se shodou okolností oba ocitnou na útěku před policisty i mafiány. Alespoň na filmovém plátně si Depardieu a Reno celý film užívají.
Protiklady se přitahují?
Reno hraje svého typického tvrďáka s nadhledem a kamennou tváří. V jeho upřeném, temném pohledu poznáváme masku, kterou si nese už od Viktora čističe z Bessonova filmu Brutální Nikita nebo od Leona stejného režiséra. Zde se ale vyrovnává s novým úkolem, málomluvný mafián musí nahrávat parťákovi, který je nepokrytě idiot.
Depardieuův outsider a zlodějíček Quentin je divácky vděčnější, táhne celý tenhle odpočinkový, ale svěží film, přebíjí Rena a sklízí nejlepší fóry. A to ještě stihne brnkat na divákovy city. Má jen jednu vadu na kráse - hned ve druhé scéně filmu, kdy utíká s lupem do multikina na film pro děti (Dobu ledovou). Tam je film na chvíli slátaninou.
Nadsázka jejich společného dobrodružství ukazuje, jak to dopadne, když se spojí chladná brutalita s naivním nadšením a upřímnou láskou k příteli. Quentin je totiž přesvědčen, že až se spolu dostanou z té kriminální šlamastyky, otevře si s Rubym malé bistro U dvou kámošů.
Humor hlavní devizou
Snímek stojí na dobrých střizích, které svižně spojují scény a vytvářejí náhlé a vtipné přechody. Drž hubu! připomene nejlepší tradice francouzské ztřeštěné komedie.
Zároveň přes svůj hrubý, dryáčnický název skrývá i něco z jemného humoru. Pokus o vykradení směnárny, kde právě někdo vyměnil všechna eura za japonské jeny, stejně jako vloupání v pacientském úboru do bytu, kde ale mužské osazenstvo zastupuje jen o dvě hlavy menší koňský žokej, jenž jim nemůže poskytnout svoje šaty, patří k nejlepším situacím.
Jak se patří na lidovou komedii, své místo má i pořádně bujná legrace, bláznivé převleky, honičky a peprné hlášky. Tvůrci si dělají legraci ze snadných terčů posměchu, jako je blázinec, policajti a celý akční žánr gangsterky a policejního thrilleru - ne náhodou film připomene starý, u nás kdysi velmi populární film dvou mužů na útěku: Specialisté (1985) Patrice Leconta.
Ovšem humor nikdy nesklouzne k prvoplánové hrubosti. Není primitivně chytlavý, fekální, sexistický nebo prostě hospodský a la český Kameňák. Divák se může nejenom v tomto momentu, ale i na jiných místech smát osvobozeně a užít si ten luxus, že může také stát na straně "zloděje a vraha". Jsou tak dojemně nesehraní a idiotští, ale rozhodně ne buransky "blbý a blbější".
Francouzova milenka
Film naštěstí nepropadá bezhlavému vrstvení nápadů jako v nepříliš úspěšné a pokleslé současné francouzské komedii Kdo zabil Pamelu Rose. Film Drž hubu! je slabší, pokud sklouzává do sentimentu a melodramatu, ale to je asi povinná daň diváckého žánru, třebaže i tato melodramatická poloha nese stopy parodie.
Jenže Rubyho zamilování do albánské dívky, která mu tolik připomněla jeho někdejší zavražděnou milou, není povedené. Ovšem střih ze živé, veselé tváře nevěrnice a Rubyho milé na její studenou posmrtnou masku zabalovanou do igelitu je mistrným nápadem a příkladem, jak může cynismus osvobozovat.
Když však Albánka říká perfektní francouzštinou, že bydlet v Albánii a být zavřen ve francouzském vězení vyjde nastejno, svědčí to více o tom, jaké (sentimentální) mají Francouzi představy o východní Evropě, která se pro Francii stále nachází někde mezi Afrikou a Asií.
Drž hubu!
(Francie 2004), 85 min.
Režie: Francis Veber, scénář: Francis Veber, Serge Frydman, Kamera: Luciano Tovoli. Hrají: Jean Reno, Gérard Depardieu, Jean-Pierre Malo, Richard Berry aj.