Článek
Když přišel covid-19, nebylo možné veřejně hrát. Chybělo vám to?
Musím přiznat, že když to začalo, byl jsem docela rád. Kdybych měl kapelu, která je na scéně pět let, tak by mě to mrzelo, jenže s Divokým Billem jsme hráli víc než dvacet let, takže jsem uvítal, že si odfrkneme. Po půl roce mi to ale začalo chybět. Naštěstí jsou náš kytarista Roman Procházka a houslista Adam Karlík schopní organizátoři, takže jakmile to trochu šlo, vymysleli a zorganizovali několik vystoupení.
A tak jsme během covidu měli velice pěkné turné, samostatná vystoupení a hráli jsme i streamované koncerty. Vzpomínám si, že nás pozvali na jeden do pražského Lucerna Music Baru. Strašně jsem se těšil na mejdan, na lidi, ale nedošlo mi, že to pořád ještě nejde. Přijeli jsme na místo, kde byly postavené tři kamery, a já se naivně zeptal, kde jsou lidi. Organizátoři mi řekli: „Doma. Dostali přístupový kód, aby se mohli na koncert dívat. Tak koukejte hrát pořádně.“
Přestože se občas tvrdilo, že by se tenhle druh přenosu mohl stát součástí hudebního provozu u nás, nestalo se to. Těší vás to?
Těší. Měl jsem strach, že nová generace fanoušků bude se streamovanými koncerty spokojena a vezme je za své. Naštěstí se to nestalo. Zaplaťpánbůh.
Je na vašem albu Bazilišek písnička, která je takříkajíc covidová?
Ano, je. Jmenuje se Svět a není jenom o časech pandemie. Je hlavně o temné době, která tu tenkrát byla.
Dnešní dobu vnímáte lépe?
Pořád není ideální, pár let to asi ještě potrvá. Ale věřím, že se dožijeme toho, že svět bude zase veselejší. V kapele máme štěstí v tom, že je nás osm. Nestává se, že bychom byli všichni v jeden den veselí nebo naopak smutní. Když mi není do skoku, přijdu na zkoušku, koncert nebo do studia a potkám někoho ze spoluhráčů, kdo má skvělou náladu a komu se povede mi zlepšit tu mou. Já jim to zase vrátím jindy.
Vaše nová deska není zrovna veselá.
Máte pravdu. Když jsem si ji pustil vcelku, přišlo mi, že je opravdu trochu smutná. Ano, prožíváme těžkou dobu, ale budu radši, když naše příští album bude veselejší.
A třeba vyjde po kratší době, než to bylo v případě Baziliška. Objevil se šest let po předešlém počinu. Kdy jste na něm začali pracovat?
Léta už máme zažitý model, že po vydání desky vyrazíme na turné. Na něm se ukáže, jestli diváky nové písně zajímají, a když to dopadne dobře, v létě hrajeme na festivalech. Jakmile tohle proběhne, pomalu začneme myslet na nové písničky. Stejné to bylo i tentokrát, takže kdyby bylo všechno v pořádku, vyšla by nová deska před, dejme tomu, dvěma roky.
Pár písniček jsme měli hotových, chtěli jsme je už nahrát, jenže ve studiu Sono byla přísná bezpečnostní opatření. Kapely do něj musely najíždět zezadu, neviděli jsme se se zvukaři, komunikovali jsme s nimi pouze přes mikrofony, a tak jsme si řekli, že tohle prožívat nechceme. Proto jsme nahrávání odložili na dobu, kdy zase bylo všechno normální. Kdybychom ji natočili tenkrát, byla by mnohem temnější.
Opravdu?
Kdybyste věděl, jaké písně jsem měl napsané… Byly strašně temné, vlastně protestsongy. Vadilo mi, co se děje. Byl jsem sice osmdesát dnů na chatě, což se mi nikdy předtím nestalo, ale nudil jsem se tam. Naše kapela žije s lidmi, baví je, směje se s nimi. Je to cesta, kterou jsme si vybrali, ale najednou jsme po ní nemohli jít.
Dodnes jsem si na tehdejší covidovou situaci neutříbil názor a už o ní ani nechci mluvit, protože na ni pohlížím někdy tak a jindy jinak. Jsem strašně rád, že to skončilo.
Byly to časy nesvobody. Souvisí s nimi i poslední písnička na desce, která se jmenuje Svoboda?
Jenom okrajově. Ta píseň je můj dialog s dcerou, které se snažím říct, co je podle mě na světě nejdůležitější. Za šestačtyřicet let života jsem přišel na to, že je to svoboda.
Na začátku písně mluví jedna má dcera, na konci druhá, ta třetí tam není, protože ještě mluvit neumí. Ani jedna z toho zatím nemá rozum, ale věřím, že si tu písničku za několik let pustí a pochopí, co jsem jim chtěl říct.
Existují písničky o lásce, přátelství a dalších obvyklých věcech. Já mám rád i písně, které mají nějaký názor, revoltu, zásadní sdělení. Dal jsem ho do Svobody. Vždycky jsem fandil kapelám, které měly a mají názor.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Bazilišek - Divokej Bill, Tsunami - Divokej Bill, 15 – Divokej Bill, Propustka do pekel - Divokej Bill