Dívka s perlou. Umělá inteligence se vyřádila na Vermeerovi

Za prvé olejomalba, která teď visí v muzeu Mauritshuis (Mořicův dům) v nizozemském Haagu, zachycuje dvě oslňující náušnice. A nemají ty pihy na dívčině tváři trochu zvláštní odstín červené? To proto, že jednu z několika fanouškovských rekonstrukcí nahrazujících originál z roku 1665, zapůjčený od února do června na velkou Vermeerovu výstavu v amsterdamském Rijksmuseu, vytvořila umělá inteligence.

Podařilo se jí proniknout mezi pět vystavených pláten stvořených amatéry. Ti se přihlásili na výzvu muzea, aby se o to pokusili. Začínající umělci ve věku od tří do 94 let ztvárnili „Dívku“ v různých podobách, od loutky přes dinosaura až po kus ovoce. Z 3482 zaslaných prací muzeum vybralo sto sedmdesát obrazů, které nabídlo v digitální verzi, a pět obrazů, které vytisklo.

Přítomnost obrazu vyvolala debatu, v níž se řeší, zda patří do posvátných sálů Mauritshuisu - a zda by vůbec měl být klasifikován jako umění. „Je to kontroverzní, takže lidé jsou buď pro, nebo proti. Neutralita zmizela. Co ještě je a co už není umění, to je těžká otázka,“ řekl stanici France24 Boris de Munnick, tiskový mluvčí Mauritshuisu.

„Lidem, kteří nás vybrali, se to bezpochyby líbilo, ačkoli věděli, kdo, nebo přesněji řečeno co, vedl štětec. Je neskutečné vidět své dílo v muzeu, jehož sbírka se může pochlubit třemi Vermeery a téměř tuctem Rembrandtů,“ napsal na Instagramu berlínský digitální tvůrce Julian van Dieken. Do té doby neznámý autor použil pro svou „Dívku“ nástroj umělé inteligence Midjourney, který dokáže generovat složité obrazy na základě zadání a s využitím milionů obrázků z internetu, a Photoshop.

Rozhodnutí vybrat obrázek vytvořený umělou inteligencí však vyvolalo odpor. Nizozemská umělkyně Iris Compietová na Instagramu výstavy v Mauritshuisu napsala, že je to „ostuda a neuvěřitelná urážka“, desítky dalších lidí se přidaly. „Máme co do činění se znevážením Vermeerova odkazu a také každého umělce. Od muzea je to skutečná facka. Ten takzvaný obraz považuji za téměř frankensteinovský,“ nechala se slyšet.

Podle ní nástroje umělé inteligence porušují autorská práva jiných umělců tím, že používají jejich díla jako základ pro uměle generované obrazy, a také tím, že obecně shromažďují data uživatelů internetu.

Umělkyně Eva Toorenentová z Evropského sdružení pro regulaci umělé inteligence kritizovala to, co označila za „neetickou technologii“. „Bez práce skutečných umělců by tento program vůbec nemohl vytvářet díla,“ citoval ji nizozemský list De Volkskrant.

Sláva obrazu v posledních letech vzrostla díky románu americké autorky Tracy Chevalierové z roku 1999 a hollywoodskému filmu natočenému podle něj. Román Dívka s perlou, stejně jako film, využívá slepých míst historie malířství. V dochované literatuře není zmínka o okolnostech vzniku obrazu, ani o tom, kdo byla tajemná dívka na portrétu. Spadal totiž mezi tzv. tronie, u kterých není důležitý původ portrétovaného.

Odpověď na tuto otázku nedává ani snímek v hlavních rolích s Colinem Firthem jako zadumaným Vermeerem, nepochopeným a osamoceným ve svém složitém světě, a Scarlet Johannsonovou coby sedmnáctiletou, tichou a nesmělou protestantkou Griet, která nastupuje do rodiny jako služebná. „Film s úchvatnou kamerou je o světle a jeho odstínech, o barvách, dočasném souznění a možná o tajemství vzniku jednoho obrazu. Krásné, mlčenlivé, a přitom velmi výmluvné,“ napsal list The Guardian.

Umělá inteligence se vyřádila i na jiném Vermeerově díle. Obraz Mlékařka, který bývá občas přesněji nazýván Děvečka v kuchyni, zachycuje ženu nalévající mléko ze džbánu do tradiční holandské mísy používané na vaření. Světlo, které vychází z okna v levém horním rohu obrazu, osvětluje služebnou a zároveň polovinu jejího obličeje vrhá do stínu. Její výraz je tak hůře čitelný. Podle některých kritiků působí podobně jako výraz Mony Lisy. Pokoj je téměř úplně holý, v pravém spodním rohu vidíme detailně ztvárněný předmět z daného období, ohřívač nohou.

„Mlékařka nalévá mléko, je do své práce zcela ponořena. V pohybu je jen proud mléka, ostatní jako by se zastavilo v čase. Vermeer si vybral zcela běžnou činnost, kterou svým mistrovstvím povýšil na neobyčejné umělecké dílo - žena stojí ve světlem prostoupené místnosti jako socha,“ přiblížila Joan MacCloudová z cestovatelské přílohy listu The Boston Globe v příspěvku, v němž lákala americké turisty do Amsterodamu.

Francouzská agentura Ogilvy zadala umělé inteligenci tzv. Outpainting, tedy rozšíření uměleckého díla. Vylepšení spočívá v tom, že mlékařce domaloval tucet diváků - dítě, další kolegyně a dvojici původem nepochybně z urozeného měšťanstva. Velikost místnosti se zvětšila pětkrát. Objevují se okna, stropní trámy, hrnce, pánve a hodiny kukačky, zatímco zpod malého stolku vykukuje batole.

A proč vlastně to všechno? Za vším hledej reklamu. Potravinářský gigant Nestlé si najal Ogilvy na propagaci svého jogurtu -a nechal jí volné ruce.