Diváky na Aerodrome Festivalu rozehřáli první den MØ a rockeři

Na místo se totiž sjeli vyznavači více hudebních stylů a podle reakcí bylo patrné, že mezi nimi převažují ti, kteří jsou v pestrosti hudby tolerantní, ba co víc, nacházejí v ní kouzlo a smysl. Hrálo se od čtrnácti hodin až do hluboké noci s časovým přesahem do dalšího dne. Poměrně silný déšť, který skončil krátce před osmnáctou hodinou, udělal sice z několika míst na place malou bahenní lázeň, to však k festivalům patří. Navíc plocha letiště je dostatečně odolná na to, aby to bylo únosné.

Americký raper Wiz Khalifa, vlastním jménem Cameron Jibril Thomaz, nejzajímavější položkou prvního dne nebyl. Na pódium přišel s replikou obřího jointu, kterou záhy vhodil mezi diváky, nicméně naznačil tím důležité téma své tvorby, a tak se pak zpívalo hodně o lehkých drogách. V podobném duchu se nesly i projekce, jedna z lepších součástí Američanova vystoupení.

Jednotlivé skladby byly zajímavé především tehdy, když v nich z předtáček zněly zpívané melodické linky. Wiz Khalifa pak na pódiu dělal svou práci rapera, a byť je ve svém žánru světovou hvězdou, moc energie v jeho setu nebylo.

Na rozdávání jí naopak měly rockové kapely. Američtí Underoath se do hry vrhli vší silou. Tato křesťanská metalcoreová parta hlásala své pravdy o víře a životě s takovým nábojem, až to až překřičelo hudební obsah, který byl místy pouze dravý, leč málo nápaditý a aranžérsky příliš průhledný.

Bullet For My Valentine z Walesu jsou letos na scéně dvacet let. Vydali pět studiových alb, hraním na mnoha koncertech posílili svůj výraz i interpretační jistotu a metalcoreové písně píší tak, aby v nich byly vedle dravosti také emoce. Na tom stál i jejich set v Panenském Týnci, jenž tak naplnil očekávání.

Z tvrdých formací prvního večera nabídla nejzajímavější vystoupení australská Parkway Drive. V jejím pojení heavy metalu s hardcorem bylo dost dynamiky, mnoho aranžérských zvratů a řada překvapení. Nebylo to přitom na úkor melodických linií, protože i v nich je tahle skupina dostatečně nápaditá.

V Panenském Týnci navíc nabídla několik hezkých pyrotechnických efektů. V jednu chvíli se ale při jejím vystoupení odporoučela zvuková hutnost, což je nutné přičíst technickému problému, nikoli slabšímu okamžiku výkonu muzikantů. Brzy se naštěstí vše vyřešilo a silná aparatura na Aerodrome Festivalu opět sloužila ku prospěchu věci.

Nejpříjemnějším zjevením prvního dne byla devětadvacetiletá dánská zpěvačka MØ. Má příjemný sytý hlas, byť v Panenském Týnci připomněl třeba výraz i barvu Lynn Gunnové z odpoledne vystupující americké alternativní poprockové party PVRIS, a nadto podává lehké popové písně podpořené elektronickou muzikou. Ty se jemně vplétaly do mysli posluchačů, aby se v ní po krátké chvíli pohodlně usadily a vedly k dobrému pocitu z okamžiku dění.

MØ navíc byla na pódiu velmi kontaktní a vlídné přijetí publika ji evidentně těšilo. V závěru vystoupení sešla ze scény mezi ně, lehla si na jeho ruce a nechala se po nich nést kus od bezpečí svého koncertního domova, tedy obrovské scény. Návrat zpět pak vedl stejným způsobem po stejné cestě, a byl ohleduplný a přátelský.

Mezi fanoušky si vyrazil i zpěvák Dave Bayley z britských Glass Animals. V jednu chvíli vstoupil do davu, kde pěl jednu ze skladeb. Písničky téhle osm let existující kapely jsou přitom poněkud nevýrazné, Bayley není výrazem příliš osobitý zpěvák, nicméně nasazení, se kterým skupina do koncertu vešla a s nímž jím také prošla, a k tomu Bayleyho tanečky vytvořily nakonec přátelskou atmosféru.

V Panenském Týnci se ve čtvrtek představili i čeští zástupci Mirai, Jakub Děkan, Eddie Stoilow, Role či Ektor. Hraje se na dvou velkých a dvou menších pódiích a za vše, co si návštěvník na festivalu koupí, se platí bezhotovostně. Platební náramky je možné dobít přímo na místě.

Podle odhadu mohlo být první den v areálu na pět tisíc diváků. Jelikož ale v pátek a v sobotu je programová nabídka o něco silnější, očekává se příjezd tisícovek dalších.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: