Článek
Schmid patřil k výjimečným mužům českého, respektive československého divadla. Proslul také jako režisér, herec, dramatik, výtvarník a pedagog. Vedle divadla se prosadil také před televizní kamerou. I když v menších rolích, zanechal ve světě filmů a seriálů výraznou stopu.
Diváci si ho mohou pamatovat mimo jiné ze snímků Bumerang (1996), Requiem pro panenku (1991), Jak básníkům chutná život (1987), Buldoci a třešně (1981), Upír z Feratu (1981), Kalamita (1980), případně Ovoce stromů rajských jíme (1969) či Farářův konec (1968).
Jan Schmid – muž, který viděl svět jinak
Jako výtvarník zase stál dlouhá desetiletí za „tváří“ domovské Ypsilonky. Vytvořil pro ni desítky plakátů k jejím inscenacím.
Zmíněná divadelní scéna na Schmida také zavzpomínala minulý čtvrtek, a to při světové premiéře hry Milana Uhdeho Nanebevzetí doktora Fausta v režii Juraje Nvoty. Zesnulého zakladatele připomněli přítomní minutou ticha. V divadle byla dostupná rovněž kondolenční kniha.
Jan Schmid (14. června 1936, Tábor – 3. června 2024, Praha)
- Vyučil se malířem skla. Následovala Střední průmyslová škola v Železném Brodě a UMPRUM v Praze.
- Od roku 1961 působil jako výtvarník a režisér v Severočeském loutkovém divadle (v pozdějším Naivním divadle) v Liberci. V roce 1963 založil experimentální soubor, který se od roku 1964 nazývá Studio Ypsilon a od roku 1978 působí v Praze.
- Kromě mateřského divadla příležitostně hostoval jakožto režisér i v jiných divadlech, mimo jiné v Národním divadle. Působil také v České televizi a Českém rozhlase.
- Od roku 1975 vyučoval na katedře loutkářství DAMU, od roku 1990 vyučoval na katedře alternativního a loutkového divadla. V roce 1994 se habilitoval jako docent, v roce 2003 byl jmenován profesorem.
- 25. března 2017 získal Thálii za mimořádný umělecký přínos českému divadlu. V roce 2018 obdržel také Státní cenu Ministerstva kultury ČR za přínos divadlu, v roce 2020 Cenu Genia smíchu a v roce 2022 Poctu hejtmana Libereckého kraje za celoživotní přínos v oblasti divadelního umění.