Férový, rovný chlap. Rodina, přátelé a veřejnost se v Národním divadle rozloučili s Aloisem Švehlíkem

Rozloučení zahájil ředitel ND Jan Burian. „Je nám smutno s vámi. I proto, že z našeho života odešel skvělý chlap, který si dokázal vybudovat skvělou kariéru i rodinu,“ uvedl směrem k pozůstalé rodině, který seděla v předních řadách hlediště.

Připomněl, že Alois Švehlík v ND pracoval 35 let a úspěšně hostoval i jinde: „Jeho kariéra byla neuvěřitelná.“

Následně vypočítal, s kolika výraznými rolemi a scénami spojil Švehlík svou kariéru. Burian shrnul, že jde jen o prostý výčet těch nejdůležitějších. Zmínil také to, že osm let učil na pražské DAMU. „Neměl rád vyspekulované herectví,“ podotkl s tím, že Alois Švehlík se nikdy nechtěl stát vzorem, ale svůj život prošel férově, s láskou a s otevřeností.

Po projevu následoval sestřih nejvýznačnějších rolí, které Švehlík ztvárnil. Plátno, na které byl záznam promítaný, bylo umístěno za rakví, tedy nad jevištěm.

Poslední sbohem mu poté dal hudebně také jeho kolega, muzikant Igor Orozovič. „Lojza byl rovný, férový chlap, který dokázal sdělovat i nepříjemné věci,“ zmínil. Doplnil, že skladba zhudebnila jednu báseň z opuštěného kostelíku v Orlických horách. Verše Jana Píši visí v místech, kde kdysi stál oltář.

Druhým člověkem, který pronesl na smutečním obřadu v ND projev, byla herečka Pavla Beretová.

„Nebyl člověk, který si potrpěl na oficiality. Lojza byl opravdový člověk, který miloval opravdové věci,“ charakterizovala svého pedagoga, který ji na DAMU kdysi učil. „Měl rád parťáky, neřešil, kolik jim je,“ pokračovala s tím, že byl vedle výjimečného člověka také skvělý herec.

„Uměl stát rovně. A zároveň nás všechny vyzýval, abychom stáli rovně také,“ uvedla. Prozradila také to, že její oblíbený kolega, kantor miloval dobré bílé víno a byl by jistě rád, kdyby si na něj ti, kteří ho měli rádi, právě tímto nápojem připili.

Po Beretové zahrál přítomným v ND na klavír Ondřej Brousek ml. a lidovku mu zazpíval sbor složený z hereček, Švehlíkových kolegyň. Dojemné vystoupení ukončil poslední potlesk, který trval několik minut.

„Přivřené oči a charakteristický hlas, který se skvěle hodí nejen k jeho divadelním a filmovým rolím, ale rovněž k postavám drsných mužů, jež tak často dabuje. Přes pětatřicet let výraznou postavou hereckého souboru Činohry Národního divadla,“ napsalo již dříve ND na svém webu v rámci piety.

Připomnělo také, že oblíbeného herce uvedl generální ředitel ND loni v létě do Síně slávy ND.

Odchodu herecké legendy odpovídalo také složení čestné stráže, která mu dávala poslední sbohem na tamním jevišti.

Nechyběli Jana a Viktor Preissovi, Iva Janžurová, Miroslav Donutil, Jiří Štěpnička, Petr Kostka, Igor Bareš, Taťjana Medvecká, František Němec nebo Patrik a Markéta Děrgelovi.

Oblíbený herec a dabér miloval vedle své práce a rodiny také sport. Svůj výjimečný hlas propůjčil i pardubickému hokejovému klubu Dynamo Pardubice. Ve městě se v roce 1939 narodil.