Hlavní obsah

Reportáž: V zákulisí světa osamělého Hledače

5:46
5:46

Poslechněte si tento článek

První, čeho si tu všimnete, budou obří silnice (jedna vede do Bratislavy). Záhy vás zaujme bílé šapitó obklopené stany. Tahle netradiční vesnička stojí již pár týdnů necelou hodinu pěšky od vídeňského centra. Vládnou jí umělci/umělkyně z 21 zemí, kteří dokážou se svými těly až nemožné. Akrobati, herci Cirque du Soleil. Pětkrát týdně a někdy i třikrát denně vyprodají prostor pro dva a půl tisíce lidí.

Upoutávka na představení Kurios - Kabinet kuriozitVideo: Cirque du Soleil

Článek

„Umyjte si, prosím, ruce,“ zní jeden z prvních pokynů, který ve vesničce dostávám. Úzkostlivá hygiena je tu nezbytností. Udržet celý ansámbl zdravý v rámci jedné tour je jeden z hlavních cílů vedení. Mezi sklady, kancelářemi, kuchyní, uměleckým šapitó a jeho zázemím se totiž denně pohybují desítky lidí.

Od píáristky, Britky Becky, se dále dozvídám, že si cirkus zakládá na elektrické soběstačnosti - jediné, co potřebuje, je zdroj místní vody. Než se postaví, trvá to sedm dnů. Zbourání pak „jen“ tři.

Do Vídně přivezl své představení Kurios – Kabinet kuriozit o humanistovi Hledači, jenž se snaží dojít ve své laboratoři k objevům ve světě, v němž musí zavřít oči, aby cokoli viděl. Do jeho „tmy“ a samoty pak vstupují pestrobarevné postavy s nejrůznějšími předměty. V září s ním zamíří i do Prahy.

Než vůbec může ansámbl začít hrát, čeká jej na daném místě vybalování. K nápadité umělecké inscenaci patří nejen několikatunové šapitó, ale i tisíce kostýmů, jejich součástí (včetně bot a paruk) a dalších rekvizit. Je mezi nimi rovněž jeden z největších, nejsložitějších: mechanická ruka vážící 340 kilogramů s rozměry 4,5 × 2 metry.

Dále obří trampolína, kola, vlak, letadlo, gauč, hula kruhy, oblaka z polyetylenové pěny…

Foto: Lenka Hloušková, Novinky

Cirque du Soleil ve Vídni. Vesnička uvnitř města.

Líčení trvá až dvě hodiny

Ideově je dohromady spojuje motiv průmyslové revoluce, 19. století. Popisovaná steampunková atmosféra připomíná světy románů Julesa Verna a filmy Karla Zemana. A možná to zní jako klišé, ale tohle představení stojí za to. Tedy pokud rádi sníte a je ve vás stále kus dítěte toužícího po barvách, překvapení a kouzlech.

„Mnohé věci, včetně ruky, převážíme po částech,“ popisuje Becky. Upřesňuje, že pokud jde o rekvizity, jedná se o největší soubor – celkem jich je 464. A když jsme u těch čísel, musím zmínit, že zatímco umělců se střídá na scéně šapitó padesát, v zázemí cirkusu se pohybuje dalších sedm desítek lidí: od kostymérů, hudebníků, trenérů, kuchařů až po švadleny a PR tým, k němuž patří Becky.

„Vypadá to hodně, ale vše je spočítané. Například make-up si dělají vystupující sami. Jeho nanesení trvá od čtyřiceti minut do dvou hodin, záleží na zkušenostech,“ zmiňuje dále průvodkyně.

To už s ní stojím v zákulisí šapitó. Tvoří jej další stan, v němž naplno jedou pračky, akrobati v něm mají své zázemí v podobě tělocvičny (včetně strojů), kousek od nich stojí kostymérna, zrcadla, u nichž se líčí…

Vše má v poměrně malém prostoru svá místa, aby jeden připravující se člověk nenarušoval soustředění druhých. Právě koncentrace je to, co musejí všichni cirkusáci bezpodmínečně v sobě udržet během celého představení. Trvá 125 minut, včetně přestávky.

Foto: Lenka Hloušková, Novinky

Cirque du Soleil ve Vídni, pohled na scénu

„Kdyby ji ztratili, ohrozí ostatní. Své starosti musejí nechat kdesi venku,“ zmíní umělecký ředitel cirkusu Michael Smith, Brit žijící už více než dvacet let v Petrohradě. „Bez východní Evropy, bez jejích škol bychom takové úrovně v Cirque du Soleil nedosáhli,“ dovysvětlí mi záhy důvod, proč kdysi přesídlil do Ruska.

Hned k tomu dodá, že politiku v souboru nikdo neřeší: „Jsme apolitičtí. Jinak by to ani nešlo. Dokážeme vytvořit multikulturální svět. Navzájem se od sebe učíme, tolerance k tomu patří.“

Asi se mu tohle tvrzení dá věřit. Vedle Rusů jsou mezi akrobaty Bělorusové, Kazaši, Ukrajinci… Mnozí spolu vystupují už dvacet let. „Někteří se znají ze školy,“ konstatuje Smith s tím, že oficiálním jazykem je v cirkuse angličtina, ovšem běžně tam zní ještě ruština, francouzština a španělština. Na češtinu tu nenarazíte. V současnosti není mezi kočujícími zaměstnanci ani jeden Čech či Češka.

Kurios - Kabinet kuriozit

  • Je 35. představením společnosti Cirque du Soleil, která funguje od roku 1984. V Praze bude představení k vidění od 3. září do 12. října 2025. Cirque du Soleil se jím prvně v Česku představí pod svým šapitó.
  • Velké šapitó je vysoké 19 metrů. Jeho průměr je 51 metrů. Je podepřené čtyřmi stožáry. Každý je vysoký 26 metrů. Má kapacitu zhruba 2500 míst. K jeho postavení je potřeba 100členný tým. Více než 1200 kolíků je zaraženo 1,20 metru do země, aby udržely stan na svém místě.
  • Ožívají v něm kabinety kuriozit, předchůdci dnešních muzeí, jež byly v renesanční Evropě známé jako kabinety zázraků. Aristokraté, členové vyšší třídy a vědci v nich shromažďovali historické relikvie, umělecká díla či tajemné suvenýry z cest, mimo jiné mumie, ale také jiné „netradiční“ ostatky.
  • Představení spojilo 50 umělců z 21 různých zemí.

„Já pocházím z Francie. Na turné vyrážím se ženou a dítětem,“ podotýká k národnostnímu složení akrobat Mathieu Hubener. Jako většina artistů má za sebou důkladnou gymnastickou průpravu, soutěže na trampolínách. Cirque du Soleil je pro něj splněným snem také proto, že rád cestuje.

„Těším se v září do Prahy,“ loučí se se mnou a doplní, že v tom není v souboru rozhodně sám: „Doufám, že přijde co nejvíc lidí.“

V to samé ostatně věří organizátoři pražské podzimní štace. Obří bílé šapitó bude stát na pražské Letné. Jeho kapacita zůstává. Na vyprávění o Hledači se tak musí prodat desítky tisíc lístků. Jeden stojí od 1790 do 3230 korun.

Související témata:
Divadelní hra Kurios - Kabinet kuriozit

Výběr článků

Načítám