Hlavní obsah

Reportáž: Tajemný muž s maskou, velká večerní a hranolky

Tahle budova kdysi pro Fantoma vznikla, řeč je o basilejském divadle, kde se od roku 1995 hrávají převážně muzikály. A tento večer bude znovu patřit tajemnému muži s maskou. Na legendární představení Andrewa Lloyda Webbera míří přes 1500 diváků, je vyprodáno. Jedno místo patří i mně. Podmínkou účasti byly slavnostní šaty. Na české poměry netradiční požadavek, ale respektuju ho.

Fantom opery, BasilejVideo: Lenka Hloušková, Novinky

Článek

Zvenku divadlo ničím svatostánek švýcarských muzikálů nepřipomíná. V okolní zástavbě se tváří vážně nenápadně. Unifikovaná kostka vypadá spíš jako tovární hala než legendární scéna. Ovšem uvnitř nabízí jeden z nejlepších divadelních a koncertních sálů ve Švýcarsku.

Zabírá plochu 270 metrů čtverečních. A o úspěch show se tam stará mimo jiné více než 50 jevištních výtahů. Anebo hudebníci, kterým patří prostor před jevištěm.

RECENZE: Muzikálový Beetlejuice jako zábavná hororová show

Divadlo

Ve Fantomovi opery jich hraje hned čtrnáct. Svými výkony zhmotňují Webberův muzikál odehrávající se ve 30. letech 20. století. Na předváděčce pro novináře jsou vedle nich všechny hvězdy, které v posledním roce objíždějí s představením svět.

Než se herci a herečky, tanečnice a tanečníci ke svým rolím dostali, prošli tvrdým konkurzem v Londýně. Mnozí z nich ostatně v britské metropoli ve stejném muzikálu roky hráli.

Lidi a kamiony na cestách

Na jevišti je jich v jednu chvíli objeví až třicet. Na každou roli jsou navíc připraveni vždy dva umělci, aby představení mohlo hladce plynout i v případě nemocí, náhlých událostí. Po světě putují již měsíce.

Turné s Fantomem začali v Sofii, následoval Lisabon… Basilej je jejich poslední letošní štací. Příští rok je čekají Antverpy, v únoru, v březnu, dubnu pak pražské Kongresové centrum. Obvykle na jednom místě hrají týden dva, někdy jsou to ale skoro dva měsíce.

Fantom opery

  • Muzikál Andrewa Lloyda Webbera vznikl jako adaptace stejnojmenného románu Gastona Lerouxe, jenž poprvé vyšel v roce 1909.
  • Světovou premiéru si odbyl 9. října 1986 v Londýně, kde se stále hraje. Jde tak o druhý nejdéle uváděný muzikál na světě, hned po světové jedničce, Bídnících.
  • Muzikál byl oceněn 70 hlavními divadelními cenami, včetně sedmi cen Tony a čtyř cen Olivier.
  • Dosud jej vidělo více než 160 milionů diváků ve 193 městech a 46 zemích světa.
  • Příběh diváky zavede do Paříže 30. let 20. století, kde hudební génius, známý jako Fantom, žije v podzemí Pařížské opery. Fascinován mladou sopranistkou Christine, prožívá dramatický příběh plný vášně a žárlivosti.
  • Muzikál byl uváděn také v ČR, v produkci Františka Janečka.

Společně s nimi putují po světě ve čtrnácti kamionech také všechny rekvizity, které z představení dělají jedinečný zážitek. Patří k nim i obří skleněný lustr, jenž má v ději muzikálu zásadní roli. Váží 650 kilo a převáží se ve dvou kusech. Anebo více než 230 kostýmů, které se během děje před diváky objeví.

O to, aby vše klapalo i po této stránce, se starají v zákulisí desítky lidí. Celkem představení zajišťuje, včetně marketingu, obchodu, …, zhruba osmdesát osob.

Portugalsko jako rockový koncert

„Jsme takový pojízdný cirkus,“ hodnotí ansámbl představitelka jedné z hlavních rolí, Carlotty, Lara Martinsová. Vystudovaná operní pěvkyně – vzdělávala se v Londýně – jezdí s Fantomem ráda, jak mi říká. Důvody k tomu má více než pestré.

Jedním z prvním, které zmíní, je ten, že je velmi zajímavé sledovat různorodé divácké reakce: „V Portugalsku vše připomíná rockový koncert. Lidé se radují, tleskají. V Japonsku je ticho, pak nastane organizovaný, krátký potlesk. K tišším zemím patří i Švýcarsko.“

Přiznává se dále, že pro ni bylo v muzikále nejtěžší nacvičit choreografii, protože opera stojí hlavně na dokonalém zpěvu. Tanec a herectví jsou spíše druhořadými aktivitami. Při studiích je tak dobře ovládat nemusela.

Na dotaz, jaká bude podle ní Praha, reaguje se smíchem: „To nevím. Ještě jsem u vás nebyla. Jisté je, že všichni mí blízcí si ze všech našich zastávek vybrali právě Prahu. Ani se jim nedivím, je to krásné město.“

Už taky tuší, o čem si bude na české zastávce povídat. Před návštěvou každé metropole si totiž dělává poctivé rešerše, aby věděla, co kde musí vidět, co ochutnat, co si koupit… Do „práce“ jinak vyráží z Paříže.

Večer v Basileji

Dnes ji čeká večer Basilej, prvně. Obnovená premiéra Fantoma opery je ve Švýcarsku, nejen v odborných kruzích, vnímána jako naděje na záchranu divadla. Regionální vláda již dříve oznámila, že nechce platit jeho nezbytnou rekonstrukci a navrhla z prostor udělat bazén… Ale tohle je už úplně jiný, dost nekulturní příběh.

Fantom v něm hraje jen tu roli, že zvažovanou likvidaci scény o rok posunul. Slavný muzikál ve městě pobude až do Vánoc. Poslední představení proběhne 22. prosince. „Na Vánoce budu ale už jisto jistě doma, v Paříži,“ zmiňuje Martinsová a loučí se se mnou s tím, že se musí jít připravovat na večer.

Za pár hodin se stane jednou z hvězd představení, které v Česku, v domácí produkci, neuvidíte. Hlavně proto, že se na něm nešetřilo, hrají v něm skutečně ti nejlepší světoví umělci, kulisy se vyráběly u nejlepších mistrů…

A tu velkou večerní, podmínka slavnostní premiéry, jsem (skoro) nepotřebovala. Předpoklad, že Švýcaři berou podobné akce vážně, se v Basileji nepotvrdil. Naopak. Diváci dorazili nezřídka oblečení v džínách a tričku, někdy dokonce v teplákách.

Do hlediště si pak klidně brali večeři, včetně hranolek a nugetů, nechyběl ani kečup. Výjimečný kulturní zážitek mi to ovšem nezkazilo. Jen doufám, že tenhle trend k nám – na rozdíl od Fantoma – nedorazí.

Fantom opery opustil po 35 letech Broadway s řadou rekordů

Kultura

Fantom opery je mou srdeční záležitostí, tvrdí muzikálový herec Bohuš Matuš

Vaše zprávy
Související témata:

Výběr článků

Načítám