Hlavní obsah

RECENZE: Wernisch hravý, lyrický i dravý

Činohra pražského Národního divadla zakončila sezonu inscenací nazvanou lakonicky Wernisch. Výběr z textů básníka Ivana Wernische uvádí na Nové scéně režisér Jan Nebeský.

Foto: Martin Špelda

Lucie Trmíková jako žena automaton Xalma proxibula

Článek

Ivan Wernisch (1942) patří k básníkům, kteří dokonale ovládají umění obracet skutečnost v poezii i nonsens, přetavovat ji do slov způsobem lyrickým i dravým. A právě taková je Nebeského inscenace.

Uvozuje ji skeč Výlet do hor, který Wernisch napsal speciálně pro Národní divadlo a který uvádí diváky do bizarního světa soukromých básníků, účetních revidentů a večera ve vzducholodi bičované vichrem slov. Následuje procházka po Wernischových textech, která divákům objevuje jejich skrytou divadelnost.

Inscenovat poezii je vždy ošidné, protože její intimní čtení budí v každém z nás trochu jiné asociace a představy. A jen režisér Jan Nebeský, který má s poezií na jevišti velkou zkušenost a zároveň nekonečnou obrazivost, dokáže diváky přesvědčit o tom svém, někdy hodně originálním čtení. Jeho inscenace kromě slov spočívá na dvou dalších pilířích.

RECENZE: Lež se nastoluje jako světový řád

Divadlo

Jedním jsou výtvarně opulentní kostýmy Petry Vlachovské, které spoluvytvářejí vizuální podobu Wernischových veršů, jindy s nimi vstupují do opozičního dialogu. Oslnivá je chladně blyštivá Xalma proxibula, bizarní vycpaný Kašpárek, hravé jsou kostýmy aktérů biedermeierovských her.

Druhou zásadní položkou inscenace je hudba Aleše Březiny, která si rozumí s jazzovým pohupováním textů, umí navodit intimitu, něhu i vlezlost hospodského valčíčku.

Inscenace by samozřejmě nebyla možná bez herců slyšících na Wernischovu poezii. V šestici aktérů se potkávají zkušení interpreti poezie s nováčky v tomto umění a všichni jsou výborní.

Věcnost s ironickým nadhledem Davida Prachaře kontrastuje s dryáčnickou komediálností Roberta Mikluše, Saša Rašilov a Filip Kaňkovský vnášejí do wernischovské mozaiky lyriku a naivitu, Pavla Beretová něhu i cynickou otrlost a skvělá Lucie Trmíková všechny barvy dohromady.

Mikroporty jim umožňují minuciózní práci s hlasem, i tak by ale místy (Robert Mikluš) neškodila srozumitelnější artikulace.

Wernisch určitě nebude inscenací pro každého. Ale kdo neztratil schopnost si hrát a naslouchat slovu, ten si odnese silný zážitek.

Ivan Wernisch, Jan Nebeský, Jana Slouková: Wernisch
Režie: Jan Nebeský, scéna: Jan Nebeský a Petra Vlachynská, kostýmy: Petra Vlachynská, hudba: Aleš Březina. Světová premiéra 13. června na Nové scéně ND, Praha
Hodnocení: 90 %

RECENZE: Don Juan za časů umělé inteligence

Divadlo

RECENZE: Režisér Havelka Tajemství neuvěřil

Divadlo

Výběr článků

Načítám