RECENZE: Všichni ti směšní staříci z Kremlu

Hra zobrazuje hektické dny po smrti J. V. Stalina, kdy v Kremlu vypukne nelítostný boj o post jeho nástupce, respektive o to, urvat co největší podíl na moci a rozhodování. Hlavními rivaly jsou Berija s Chruščovem, kteří svádějí bizarní a bezskrupulózní bitvu neštítící se jakékoli intriky a podrazu.

Inscenace režiséra Michala Vajdičky má podtitul „groteska z Kremlu“, ale už první pohled na kremelské hrdiny napovídá, že půjde spíš o hodně nadsazenou frašku.

Červeně líčené nosy, vycpaná břicha, paruky a permanentní opilecký rauš, v němž se zmítají nejen politici, ale i Stalinova dcera Světlana, snižují věrohodnost a hlavně nebezpečnost téhle smečky hyen. Těžko si lze představit, že za tím panoptikem směšných staříků jsou desítky milionů nevinných lidí, popravených anebo odvlečených do gulagů.

Dobrácký Berija Tomáše Jeřábka postrádá démoničnost Stalinova ochotného likvidátora lidí se zálibou v znásilňování žen i dětí.

Rafinovanější je Chruščov Jaroslava Plesla, z jehož širokých úsměvů a nasládlých tirád přece jen občas zamrazí.

Ostatní jsou ale více či méně jen karikatury, od Malenkova Lukáše Příkazkého, jehož přidaná homosexualita je zdrojem další „vděčné“ komiky, až po Žukova Petra Vrška, který jako by z oka vypadl Štěpánkovu maršálkovi Ruswormovi z Císařova pekaře.

Inscenace publikum jistě pobaví, ale je otázka, zda zejména pro mladší generaci, která toho o hrůzách stalinského Ruska mnoho neví, nezůstane jen u pouhé zábavnosti.

Co se hercům i režisérovi ale daří, je vyvolat dojem nestálé paniky, dezorientovanosti a strachu, a to i situačními detaily, jež v nejlepších chvílích sahají až k absurdnímu divadlu.

Jako když Světlana (Klára Melíšková) podlehne hrůze ze své stříbrné lišky ovinuté kolem krku, a tak Chruščov kožešinu pro jistotu promptně umlátí o stěnu.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Dejvické divadlo