RECENZE: V hospodě narazíte na zvláštní týpky

Autor drsných textů odrážejících životní zkušenost syna továrního dělníka vyrůstajícího v drsných podmínkách thatcherovské Británie zavádí diváky do severoanglické hospody, kde, jak se praví v jiné jeho hře, narazíte na různý týpky a může se tu stát prakticky cokoli.

Protagonisty hry jsou Šéf a Šéfová, jejichž vztah prochází krizí a v hlučné realitě hospody hledají zapomnění na bolavé místo společně zpackaného života. Hra je určena dvěma hercům, kteří se ale neustále mění do dalších štamgastů této omšelé putyky představující svět.

Cartwrightovu Dvojku nastudoval režisér Janusz Klimsza, který si s drsnou dramatikou dokonale rozumí, stejně jako s vedením herců. Volba Barbory Hrzánové a Jaromíra Dulavy je trefou do černého. Jejich vnější fyzická nesourodost je zdrojem komiky, kterou ale jejich citlivé psychické napojení prohlubuje do tragikomediální hloubky. Vytvořit na malém prostoru autentickou figuru může svádět k herecké šarži, ale oba jsou natolik zkušenými herci, aby se vyhnuli pouhé povrchní charakteristice.

A tak si diváci, které od začátku herci vtáhnou do hry coby hosty podniku, vychutnají přehlídku typů, jež jsou právě tak bizarní jako důvěrně známé a které spojuje téma životní vykořeněnosti a osamělosti.

Hrzánová uplatní svůj vzácný talent pro klaunskou komiku v ženě zhlížející se ve velkých chlapech, žárlivce či manželce pečující o invalidního partnera.

Dulava vedle jejího eruptivního herectví rozhodně nezaostává a účinně střídmějšími prostředky charakterizuje škálu typů od stařečka po chlapce hledajícího v hospodě otce.

Dvojka je divadlo, v němž si každý najde něco, co mu zazní povědomou strunou. A pro Ungelt představuje další úspěšný titul spočívající na velkých hereckých výkonech.