RECENZE: Smetana v loutkářské zkratce

Ačkoli Bedřich Smetana měl k Plzni osobní vztah, inscenace z toho příliš nečerpá. Napřed herci vyzpovídají děti (od 9 let výše), co vědí o slavném skladateli včetně tří hudebních ukázek. Na dopolední předpremiéře poznaly jen začátek Vltavy.

A pak následuje životopis, kde se nejdéle setrvá u Smetanova špatného prospěchu na gymnáziu, snad ve snaze zlidštit slavného skladatele v očích dětského publika.

Po řadě stěhování doputuje inscenace i do Plzně, ale stejně jako u dalších letmo zmíněných motivů rychle se od ní uteče dál do Prahy. Zde je stěžejním bodem silvestrovská merenda, pro niž Smetana napsal předehru ke hrám legendárního loutkáře Matěje Kopeckého.

Pak už nezbývá moc času, tak to nejplodnější období vezmeme zkrátka: honem dětem vyjmenujeme Smetanovy opery. Zbývá pár minut na konstatování: ohluchl, zbláznil se, umřel.

Co si dětské publikum z tohoto smetanovského rychlokurzu odnese, je těžké odhadnout. Nejspíš jen sympatie k jeho studentským neúspěchům a klukovský pokus o vyhození rybníka do vzduchu. A také pár nepřesností, jako je neustálé zdůrazňování, že je hudební skladatel, přestože taková profese ve Smetanově době neexistovala.

Kapelník, sbormistr, pianista, učitel, to ano. Ale to Smetana v plzeňské inscenaci ostentativně odmítá.

Inscenace pracuje s komorním jevištěm a půvabnými marionetami ve stylu domácího loutkového divadla. Ve výsledku je to ale jen Smetana v kostce, který nepřináší nic nového.

A je to škoda, protože kdyby se tvůrci soustředili třeba jen na Smetanovo plzeňské období, byla by inscenace rozhodně zajímavější.