RECENZE: Romeo a Julie o střetu generací

I proto přivádí režisérka na scénu kromě mladého obsazení titulní dvojice i početnou a dynamickou partu mladých lidí oblečených ve stylu hiphopové a punkové módy v čele s postavou Choru (Sára Lutovská), jež je zároveň i ztělesněním všudypřítomné smrti.

Eva Goldmannová (Julie) a Daniel Toman (Romeo) vnášejí na scénu autentičnost mládí, zpočátku působí jako dvě nezodpovědné děti vrhající se po hlavě do vztahu, jenž může přinést vykoupení i zkázu. Ale oni myslí jen na sebe a utápějí se ve vzájemném okouzlení.

Posléze se mění v nevinné oběti ničivé nenávisti, jež panuje mezi rody Kapuletů a Monteků bez zjevné příčiny. Generace rodičů je zobrazena jako nelítostná a tvrdá, manželství Kapuletových je dávno nefunkční, Kapuletová (Jana Stránská) má poměr se synovcem Tybaltem (Tomáš Váhala) a Kapulet (Martin Polách) laškuje se služkou a k dceři se chová panovačně.

Vše se děje na pochmurně potemnělé scéně s polokruhovými ochozy, kostýmní všehochuť přibližuje Shakespeara k dnešku, postavy se kromě nožů bijí i tyčemi, baseballovými pálkami a teleskopickými obušky. Vše pod heslem Carpe diem, blikajícím na diskotékovém plese zbohatlíků Kapuletových. Z hereckých výkonů potěší detailně vypracovaný a jemně groteskní Otec Lorenzo Martina Stránského a srdečná i pragmatická Chůva Jany Hejret Vojtkové.

Inscenace usiluje o akčnost, přesto se občas trochu vleče. Podílet se na tom má i dvojí hudba: z nahrávky zní okázalý filmový proud a kytaristé skrytí na scéně podmalovávají tu a tam dění hudebně banálním popěvkem. Obojí inscenaci odvádí k zbytečnému sentimentu.

Romeo a Julie Kateřiny Duškové diváky zaujme, i když nepřekvapí. V mnohém připomene West Side Story. I ta bude mít v letošní sezoně na liberecké scéně svou premiéru. Nezbývá než se těšit na to, jak obě inscenace budou korespondovat, respektive jak se muzikál přiblíží Shakespearově tragédii.