RECENZE: Režisér Havelka Tajemství neuvěřil

Smetana komponoval Tajemství v těžkém životním období, kdy ho provázela nemoc, ztráta sluchu a obavy z budoucnosti. I proto libreto Elišky Krásnohorské o pozdním naplnění lásky Kaliny a panny Rózy proměnil z původní komické opery na intimnější výpověď o hloubce lidských citů a vítězství potlačované lásky.

Tajemství je jedna z nejkrásnějších Smetanových oper dokazující jeho velký smysl pro hudební drama.

Ondřej Havelka ale Smetanově opeře neuvěřil. Libreto označil před premiérou za velmi naivní, příběh za slabý a humor za vyvanulý. Nabízí se otázka, proč tedy tuto operu vůbec inscenuje. Libreto totiž nelze od Smetanovy hudby oddělit. A Havelkova „vylepšení“ s ní nekorespondují. Pokus o napodobení hereckého stylu doby Smetanovy se proměnil v parodii a jediné, co s Tajemstvím ladí, jsou malované dekorace v romantickém stylu.

Zato kostýmy vypadají, že byly vybrané ve fundusu z některé starší inscenace Prodané nevěsty. Včetně panny Rózy nadité do kroje s holubičkou na hlavě.

Havelka prošpikoval Tajemství spoustou drobných vtípků. Patří k nim trpaslíci, divadelní hromy a blesky i hraná neobratnost aktérů. Výsledek je rozpačitý a evokuje Smetanovu větu, citovanou v programu: „Nenávidím komiku pouze na zevnější okamžitý efekt vypočítanou.“ O hlubším citu, o němž Smetana v další části textu mluví, bohužel v tomto Tajemství nemůže být řeč.

Nenadchne ani hudební nastudování, stejně jako režie postrádající hloubku, vroucnost a dynamickou plasticitu. Na druhé premiéře se navíc dost často rozpadala souhra orchestru s pěvci a sborem. Pěveckému obsazení dominoval Svatopluk Sem suverénním pěveckým výkonem. A navzdory vnější komediální stylizaci vytvořil i jímavou lidskou figuru.

Dařilo se i Zdeňku Plechovi v roli Maliny a Josefu Moravcovi coby písničkáři Skřivánkovi. Lucii Hilscherové ublížila stylizace Rózy do obstarožní tetky, po pěvecké stránce roli zvládla, byť postrádala větší citovou investici. V roli Blaženky pěvecky zaujala Markéta Klaudová, zatímco Petr Nekoranec přidal k trapné karikatuře herecké bohužel i tu pěveckou.

Proměnit Tajemství v naivní frašku je jistě možné, ale Smetanova hudba vypráví trochu jiný příběh. Škoda, že mu inscenátoři nenaslouchali.