Článek
Ve hře Pech pod střechou si do podkrovního bytu přivádí malíř Jiří Pech svou dívku, k níž se nesměle blíží už čtyři roky. Jejich první intimní sblížení však naruší muž ve skříni, který tvrdí, že je nasazen na sledování Pecha coby potenciálního vraha.
A ačkoli se Jiří snaží ze všech sil vyvrátit absurdní podezření, nakonec je do této role dotlačen.
V Požáru v suterénu vtrhne do bytu novomanželů hasičská jednotka kvůli požáru v kuchyni. Postupně se z nich však vyklubou podivní spiklenci, kteří dvojici donutí k jednání, jemuž by za normálních okolností nikdy nepodlehla.
RECENZE: Každý máme svého vraha i pravdu
V Divadle MANA měli dobrý nápad využít celého prostoru budovy a zahrát aktovky mimo jeviště v prostředí připomínajícím zároveň fenomén bytového divadla, jenž je spojený s dobou, kdy vznikly.
Pech pod střechou se hraje v podkroví a Požár v suterénu budovy. V obou případech se diváci ocitají v intimní blízkosti herců a jsou tak daleko víc vtaženi do příběhu.
Režisér Josef Kačmarčík spolu s herci modeluje postavy především skrze brilantně napsaný dialog. Nepřidává komiku zvnějšku, ale obnažuje její strukturu v absurditě situací. Dvojice obou her hrají Zbigniew Kalina a Eva Leimbergerová.
Kalina je skvělý zvláště jako Pech, jenž od nadsazené nesmělosti vede postavu k člověku neúprosně smýkanému intrikou až naprostému sebepopření.
Leimbergerová diváky zaujme jak v zdánlivě nesmělé, leč chtivé Marii, tak i aktivní novomanželce Jarče Engelové.
Třetí hvězdou večera je Ondřej Volejník v Muži dvojí tváře v první a v mefistofelském manipulátorovi Vodičkovi ve druhé aktovce.
„Oni mají vždycky pravdu,“ říká Muž o svých šéfech. Za normalizace bylo snadné si za „ně“ dosadit konkrétní instituce, ale ne že bychom dnes výpovědi Kohoutových aktovek nerozuměli. Jen se jim snad už víc smějeme.
Nicméně v obou aktovkách vystupuje manipulující moc ve jménu vyššího dobra a ochrany. A představitele moci, jednající ve jménu ušlechtilých cílů, známe bohužel i v dnešní době až moc dobře.
Pavel Kohout: Pech pod střechou / Požár v suterénu |
---|
Režie: Josef Kačmarčík, výprava: Linda Holubová, dramaturgie: Věra Mašková. Premiéra 23. února ve Vršovickém divadle MANA, Praha |
Hodnocení: 85 % |
RECENZE: Chatrně spíchnutý sen
RECENZE: Růže pro Jiřího Šlitra
Může se vám hodit na Firmy.cz: Vršovické divadlo MANA