RECENZE: Hudba a akrobacie na jedné vlně

Cirque Inextremiste se do Prahy vrací už potřetí. V předchozích představeních zaujal extrémní akrobacií s prvky nebezpečí, rizika a také humoru. Letos přivezl velkolepou show PIC, k níž se akrobaté spojili s osmnáctičlenným Surnatural Orchestra, který hraje drsně znějící moderní jazz, ale dovede přeskakovat i k dalším žánrům.

V devadesátiminutovém představení ovšem není poznat, kdo je hudebník a kdo artista, protože i muzikanti visí občas hlavou dolů anebo létají vzduchem.

Hlavním prvkem produkce PIC je obří zavěšená trampolína, která se nebezpečné naklání, zatímco akrobaté i hudebníci po ní odvážně šplhají a balancují, případně hrají stísněni pod její plochou.

Je to sled dechberoucích akcí na zemi i ve vzduchu, kdy akční scény vyvažují poetická zastavení, při nichž diváci dlouhé minuty sledují jen peříčka nebo papírové vlaštovky snášející se zpod kopule šapitó. Je to jedinečný zážitek.

Protagonisté souboru Les Rois Vagabonds jsou jen dva, ale v Koncertu pro dva klauny diváky okouzlí a uchvátí. Julia Moa Caprezová a Igor Sellem tvoří kontrastní a dokonale sehranou dvojici, variující odvěký model, v němž jeden má vždy navrch. V uvedeném představení je to rozmarná Julie v rokokovém kostýmu s houslemi v rukou, na něž skvěle hraje Vivaldiho Čtyři roční doby, a to i když stojí na hlavě nebo balancuje na vratké bedně.

Její partner je oním klaunským nešikou a otloukánkem, jemuž se dlouho nic nedaří, ale který si okamžitě získá sympatie publika. Hraje na tubu a trubku, z níž dokáže vyloudit mámivé melodie a krásný tón.

V jejich produkci zní Vivaldi, Bach, Strauss, Ravel, Čajkovskij a je to poetické, dojemné a krásné. Tato dvojice navazuje na prvotřídní hudební klaunerii, jakou uměli bratři Marxové nebo klaun Grock. Obě produkce jsou k vidění na Letné až do 1. září.