Článek
Stejně jako ostatní tituly se i Don Juan hraje ve zkrácené úpravě a komorním obsazení pěti herců, kteří se střídají ve více rolích.
Soubor hraje často pro školy a na tvaru inscenace je to znát. Příběh legendárního svůdce předkládá přehledným způsobem založeným především na srozumitelné prezentaci jazykově mírně aktualizovaného textu (s několika celkem zbytečnými vulgaritami).
Herci hrají své role v jedné nelomené barvě, Elvíra (Martina Nováková) je nejprve zhrzená, a poté velmi ušlechtilá, Karlička (Martina Balážová) prostě naivní a Don Juan (Jakub Kropáček) nešetří svůdnickými úsměvy rozdávanými do publika.
RECENZE: Brněnský Dalibor pod palbou samopalů
Jediným složitějším typem je Sganarel, jenž je rozkročený mezi obdivem k Juanově cynické poživačnosti a pochybnostmi o tom, zda je to ta pravá životní cesta. Díky tomu i díky živému herectví Johnnyho Horáka je to rozhodně nejzajímavější postava inscenace.
S Donem Juanem se to má jako s Hamletem. Tvůrce, který si ho zvolí, by měl ukázat, kým je pro něho Don Juan v kontextu doby a společnosti. Ale to z inscenace režiséra Petra Smyczka až tak jasné není. Prezentuje text divákům zábavným způsobem, ale bez znepokojujících pochybností. Schází názor na titulní postavu.
Anotace k inscenaci klade zajímavé otázky, zda Juan není sám obětí, proč to všechno dělá a zejména aktuální narážku, jestli to vše musíme vydržet.
Odpovědi na ně však nenajdeme. Přesto herci zaslouží pochvalu za výbornou deklamaci textu i umění hutné herecké zkratky.
Molière: Don Juan |
---|
Překlad: Svatopluk Kadlec, úprava: Daria Ullrichová, režie: Petr Smyczek, výprava: Polina Akhmetzhanová, dramaturgie: Barbara Tůmová. Premiéra 29. února v Divadle Kolowrat, Praha |
Hodnocení: 65 % |
RECENZE: Hamlet jako nekonečný proud otázek
Může se vám hodit na Firmy.cz: Divadlo Kolowrat