RECENZE: Čerti řádí na Kunětické hoře

Krásný hrad tvoří působivou kulisu především pro pohádkové příběhy. Po úspěšných Třech veteránech padla letos volba na další filmový titul, pohádku režiséra Hynka Bočana S čerty nejsou žerty z roku 1984. Hraje se v adaptaci Martiny Mejzlíkové a Petra Abrahama, což je pseudonym režiséra Petra Novotného, který inscenaci s pardubickými herci nastudoval.

Pohádka o přátelství Petra, kterého macecha vyhnala z rodného mlýna, a smolařského čerta Janka má stále platné poslání. Nezáleží na tom, odkud kdo pochází, hlavně když slouží dobré věci. A na tom staví i Novotného inscenace.

Největší prostor v ní dostává peklo v čele s Luciferem XIV. Ten je zde povýšen i na průvodce diváků příběhem. V podání Ladislava Špinera je to čert velice sympatický, který má své problémy s trochu přitroublými podřízenými čerty i lidmi. Jeho pravou rukou je neméně milý a dobrácký čert písař Drápal Radka Žáka.

Z lidského světa je výraznou figurou chamtivá vdova Dorota Máchalová v podání Petry Janečkové, která neztratí kuráž ani na pekelné váze, komediálně vyhrocený Kaprál v podání Tomáše Lněničky a Kníže, kterého hraje Martin Mejzlík a jenž baví diváky svou neschopností vyznat se v praktickém světě kolem.

Samozřejmě je v centru dění příjemná mladá dvojice kamarádů Janka (Jiří Hába) a Petra (Štěpán Pospíšil). Své místo v komediální inscenaci mají i Správce (Josef Láska), Petrova babička (Romana Chvalová) a obě knížecí dcery, protivná Angelína (Veronika Malá) a něžná Adélka (Karolína Šafránková).

Děj se odehrává na třech jevištích vybudovaných pod siluetou hradu, představujících mlýn, knížecí zámek a vyvýšené peklo s ohňovými efekty. Takže pohádka se vším všudy.

Mohla by být sice o něco kratší, děj se místy drobí ve zbytečně zdlouhavé odbočky, ale i tak je to dobrý tip na rodinný výlet na Kunětickou horu zakončený idylickým pohádkovým večerem.