Článek
„Pro nový balet má tým dílen do středu scény postavit vysokou homoli ze starých svatebních šatů. Tolik jich přirozeně na skladě nemáme, a tak prosíme veřejnost o pomoc,“ vysvětlila veřejnou sbírku svatebních šatů Šárka Swiderová, mluvčí Národního divadla moravskoslezského.
V baletním představení se scénickou hudbou Edvarda Griega je zpracován básnický příběh Henrika Ibsena o cestě nezralého Peera Gynta, který stále hledá smysl života a lásku. Ztvárnění ostravského představení se ujal choreograf Jeroen Verbruggen, který ke spolupráci přizval scénografa Wolfganga Menardiho a kostýmní výtvarnici Natalii Kitamikado.
Ti novou inscenaci pojali originálně. Uprostřed scény bude stát pračka a kolem ní další překvapivé předměty včetně velké bílé homole z látky.
„Zavěšená stará chata, jediná žárovka uprostřed, dva velké světelné kruhy a obrovská hromada látky. Všechny tyto prvky mohou být zavěšeny shora a podle potřeby se objevovat a mizet. Komponenty můžeme metaforicky chápat jako cibuli, tedy odhalování pravdy po vrstvách. Lze je různě kombinovat, přesouvat, naklánět, propojovat. Umožní neustálou proměnu prostoru, vytváření jakéhosi systému, který je jednak neúprosný a tekutý, jednak míchá časy: dětství, stárnutí, smrt, zrození,“ uvedl Menardi.
Podle Swiderové bude svatebních šatů skutečně hodně.
„Hromada to bude fakt velká. Potřebujeme svatební šaty bílé barvy, klidně zašedlé, s patinou, krajkou či hladké, mohou být samozřejmě i sukně nebo blůzy ve stylu svatebních šatů, dospělé i dětské, nebo třeba staré silonové záclony. Podmínkou je bílá barva, nesmí tam být žádné barevné akcenty. Samozřejmě prosíme o čisté šatstvo, metráž a záclony,“ upozornila s tím, že sbírka trvá až do 25. dubna.
O měsíc později, 22. května, bude mít totiž balet premiéru.
Šaty a látky mohou lidé buď přímo donést do bedny ve správní budově za Divadlem Antonína Dvořáka v Ostravě, nebo je odeslat na adresu správní budovy Národního divadla moravskoslezského, Smetanovo náměstí 3233/8b, 70200 Ostrava. „Zaplatíme i poštovné, jen opravdu prosíme posílat to, co potřebujeme,“ apeluje na dárce.
Mluvčí divadla ujistila, že šaty ani ostatní bílý textil nepřijde vniveč ani poté, co představení stáhnou z programu. „Vždy se snažíme kostýmy i prvky scénografií využít pro jiné inscenace v maximální možné míře, daří se nám je prodávat i jiným divadlům,“ objasnila a dodala, že moc podobných sbírek v minulosti nepořádali.
„Sbírali jsme staré dětské okopané botky typu brigadýr. Jen jsme nebyli moc úspěšní, takže pak v dílnách takové botky pro muzikál Oliver patinovali a zestařovali sami. To se děje docela často,“ uzavřela Swiderová.