Článek
Kladenské divadlo uvede 27. února premiéru komorního dramatu Lidické matky. Inscenaci přibližující osudy lidických žen a dětí přímo pro tamní soubor napsal kladenský spisovatel, učitel a divadelník Jiří Homola. V inscenaci zazní i citace přeživších.
Příběh zachycuje vytržení lidických žen a dětí z rodné vsi a následný odsun do koncentračních táborů, důležitým motivem je třídenní internace v budově kladenského gymnázia pod dozorem německých ozbrojenců.
„Navzdory tomu, že od tragického osudu Lidic uplynulo již více než osmdesát let, působí dílo neobyčejně živě. Vedle hrůzných událostí heydrichiády přináší i momenty vřelých rozhovorů matek a dcer, vnuček a babiček, tchyní a snach, které kontrastují s okolními hrůzami,“ popsala příběh Klára Balabánová z kladenského divadla.
Historik Stehlík: Neustupujme Rusku, to už tu bylo v roce 1938
Režie se ujal Tomáš V. Hron a v hlavních rolích se představí Natálie Hejlová, Jana Zenáhlíková, Anna Klamová a Jaromíra Mílová.
Socha lidické ženy a odebraných dětí před budovou kladenského gymnázia, kde nacisté odtrhli děti od jejich matek.
Nacisté vypálili obec Lidice 10. června 1942. Na Horákově statku zastřelili 173 mužů, děti a ženy odvezli do kladenského gymnázia. V prostorách současné tělocvičny strávily tři dny, poté je vojáci násilně rozdělili.
Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku, 82 dětí zabili nacisté plynem v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chełmnu nad Nerrem, zbylé děti převezli do ústavů a německých rodin.
Důvodem vyhlazení Lidic byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a z více než stovky dětí se jich do Lidic vrátilo jen 17.
Americký dárce 4 milionů je pro Lidice záhadou, stal se zdejším hrdinou
Zemřela poslední lidická žena Jaroslava Skleničková
