Maryša v brněnském provedení hledá útěchu ve hře na varhany

Inscenaci nastudoval oceňovaný režisér Dodo Gombár. Premiéra se uskuteční v pátek sedmého března v Mahenově divadle.

Nová inscenace si neklade za cíl oživovat divadelní zvyklosti devatenáctého století, tak jak tomu bylo při slavné premiéře v pražském Národním divadle v roce 1894, ale představuje současnou dívku, která má ve všem pravdu, jenže jí nikdo nenaslouchá a tím jí – jakoby bez ničího zavinění – všichni zničí život.

A i když autoři děj umístili do nynější moderní doby a hlavní hrdinka se mimo jiné snaží najít útěk před realitou ve hře na varhany, i v novodobých kulisách půjde o ponížení, úzkost či strach z bezvýchodnosti.

Poslední brněnské zpracování jasně dokazuje, jak je Maryša nadčasovým dramatem, které se zaměřuje na nerovnost ve vztazích, tlak společnosti a rozhodnutí, jimž nelze uniknout. Příběh konfrontuje osobní touhy s mocí peněz a tradičních hodnot. V titulní roli se představí Zuzana Černá.

Tvůrci se rozhodli využít jejího talentu pro hru na varhany, a tak se můžete těšit na Maryšu, která své pocity vyjádří nejen herecky, ale i prostřednictvím hudby.

,,Moc se na to těším. Já byla dojatá už na první čtené zkoušce, protože je to pro mě velice osobní záležitost. Před dvěma lety jsem měla úraz, po kterém jsem se bála, že už nikdy nebudu moct hrát. A teď jsem Maryša, která hraje na varhany. Spojení herecké a múzické je tak pro mě dvojnásobně důležité,“ říká o své roli Zuzana Černá.

Inscenace v režii Doda Gombára přináší moderní a dynamickou interpretaci klasického díla. Jaroslav Jurečka se postaral o dramaturgii, Eva Zezula vytvořila scénu a kostýmy, které dokonale ladí s celkovou estetikou inscenace.

Hudba Gabriely Vermelho kombinuje údernou energii s libozvučnou krásou a choreografie Lindy Fernandez Saezové dodávají inscenaci intenzivní dynamiku a expresivní pohybové prvky.

Do příběhu v těšanské kovárně, kde se předloha děje částečně odehrávala, lze vstoupit i v současnosti. Kovárna je ve správě Technického muzea Brno a patří k oblíbeným turistickým cílům. Žena, která Mrštíky inspirovala, však svého muže, vdovce se třemi dětmi, nikdy neotrávila, žila s ním devětatřicet let a v Těšanech je i pohřbena.