Glosa: Nenastal čas, aby divadelní Ypsilonka zavřela krám?

Protiotázka: Má samozřejmý nárok na nekonečnou dotovanou existenci scéna, kterou zrodila úplně jiná doba a která má svůj umělecký vrchol dávno za sebou, což všichni ti, kdo se divadelní dění soustavněji sledují, vědí a tiše tolerují?

Zkuste oslovit někoho takového, aby vám vyjmenoval inscenace Ypsilonky z posledních řekněme pěti let, jež může směle přiřadit k titulům reprezentujícím čestnou historii této scény.

Jan Schmid, který Ypsilonku v roce 1963 založil a desítky let byl jejím uměleckým tahounem, vloni zemřel. Existovala na jednu stranu fascinující, na stranu druhou časově nemilosrdná rovnice: Kolik měl tvůrčích sil Schmid, tolik jich měla i Ypsilonka.

Dotace, kterou poskytuje zřizovatel divadla, Magistrát hl. m. Prahy, se ukázala být v posledních letech podivuhodně velkorysá: některé inscenace vykazovaly návštěvnost kolem dvaceti procent a herecký soubor nyní čítá, alespoň dle internetových stránek Ypsilonky, 35 lidí.

Pro srovnání: pražské Národní divadlo má v souboru 36 jmen, Divadlo v Dlouhé jich zaměstnává 13, Divadlo pod Palmovkou živí 18 herců a hereček. Není divu, že vytíženost jistých herců v Ypsilonce byla, jemně řečeno, skromná.

Do Ypsilonky nastoupí 1. března nový ředitel: dosavadní děkan DAMU Karel František Tománek. Zvítězil v konkurzním řízení vypsaném magistrátem. „Administrativně“ má za úkol především proměnit právní subjektivitu studia z příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost.

A rád by, aby se prostory ve Spálené ulici otevřely studentům DAMU, kteří se tísní ve stávající budově v Karlově ulici. Už jen tahle skutečnost vyvolala „vzbouření na vsi“. Napomohla mu některá populární herecká jména spjatá s Ypsilonkou.

Ujišťují, že lidé z divadla jsou si problémů vědomi a pracují na zlepšení. Rozjitřenosti napomáhá i to, že nynější sezona je jubilejní, šedesátá. Ale to ještě nezavdává důvod nepoložit docela obyčejnou otázku: Nebylo by namístě za kapitolou zvanou Studio Ypsilon udělat tečku?

Divadlo studiového a výsostně autorského typu, jímž Ypsilonka v době své slávy a umělecké produktivnosti byla, je přece živý organismus, nikoliv kamenná věčnost. Fenomény se prostě rodí a zanikají.