Glosa: Nahota Matyáše Řezníčka v řádu dnešních věcí

Moje tichá otázka se dočkala kladné odpovědi. Hlavní postava adaptace filmové i románové předlohy Piera Paola Pasoliniho, ztělesněná Matyášem Řezníčkem, byla v jednu chvíli zcela nahá.

Ne že by režie vedla herce k producírování, bylo to decentní, nicméně nahý byl. Aby však při referování bylo pravdě učiněno zadost, třeba dodat, že v jeden (velmi stylizovaný) moment se do půl těla obnaží i herečka Štěpánka Fingerhutová.

Proč to vůbec zmiňovat a psát o tom? Protože jako dlouholetý a pravidelný návštěvník divadel jsem si nemohl nepovšimnout posunu, k němuž v tuzemských inscenacích došlo. Když se nyní na jevišti vyskytne totální nahota, daleko spíše je mužská než ženská. Bývalo tomu naopak.

Poprvé jsem úplnou nahotu spatřil na jevišti v osmdesátých letech, v jedné z inscenací amatérského A studia, jež působilo v pražském Rubínu vedle Divadla na okraji. V relativní prudérii tehdejších inscenačních postupů byla cele obnažená Alena Štréblová, jež v následujícím desetiletí absolvovala DAMU a stala se profesionální herečkou, výjimkou.

Za důkaz nové, polistopadové uvolněnosti mohla posloužit kupříkladu inscenace Česká pornografie, dramatizace prózy Petry Hůlové Umělohmotný třípokoj, kterou mezi říjnem 2007 a říjnem 2010 uvádělo v režii Viktorie Čermákové Divadelní studio Továrna. V jednom okamžiku se obnažilo pět ze šesti hereček!

Nejsem si jist, zda by teď byl týž postup přijat s takovým klidem jako tehdy. Neboli: zda tu pod tlakem kritiky objektifikace ženských těl nepřevážila inscenační autocenzurní opatrnost při nakládání s ženskou nahotou. Zaznamenal jsem od časů České pornografie nejednu inscenaci, v níž se donaha svlékl herec (například v titulu Burnout aneb Vyhoř!, který má na programu A studio Rubín). Zato s nahotou hereček se to dnes má, zdá se mi, o poznání obezřetněji.

Možná je to jen pohyb pomyslného kyvadla dějin, které se z jedné polohy postupně překlopilo do polohy protilehlé. Chápu a dočasně přijímám. Nejférovější však je rovnováha. Nikoliv aby obnažené tělo jednoho pohlaví bylo zahaleno závojem z obav, že bude objektifikováno, zatímco u druhého pohlaví je divadelní nahota v „pohodě“.