Článek
U rakve obklopené věnci se v čestné stráži vystřídali herečtí kolegové z mnoha scén, na nichž Jan Kačer působil. Kromě Národního divadla, Činoherního klubu a Divadla na Vinohradech to byla i ostravské Divadlo Petra Bezruče a Státní divadlo Ostrava, nynější Národní divadlo moravskoslezské, pražské Divadlo E. F. Buriana a řada dalších.
Na úvod promluvil ze záznamu teatrolog a spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý. Zmínil neklid a nespokojenost, jež byly hnacím motorem Kačerovy tvorby. Jeho kariéru shrnul generální ředitel ND Jan Burian.
„Měl schopnost nadchnout své spolupracovníky, aby vytvářeli živé divadlo, které se rodilo s každou reprízou vždy znovu,“ řekl Burian, který ocenil i Kačerovu impresionistickou citlivost a citovost.
Tři podoby Jana Kačera
Lehký tón pro svou řeč zvolil herec David Prachař, který s Kačerem naposledy vystoupil 9. května v inscenaci Máj na Nové scéně. Zakončil ji citací z Máchovy básně a slibem, že Kačerovo číslo nevymaže ze svého mobilu. Prachař vyvolal v divácích smutečního obřadu i úlevný smích.
Veselí vzbudila i herečka Jitka Smutná, když na přání rodiny přečetla desatero rad, jak přežít dětství v herecké rodině, které napsala Kačerova dcera Simona do otcovy knihy Zadními vrátky. Poté Jitka Smutná zazpívala lidovou píseň Řehtej mi řehtej, kterou ji Kačer sám naučil.
Ze záznamu zaznělo i jímavé rozloučení, které nahrál herec a první představitel Chlestakova z Kačerova Revizora v Činoherním klubu Vladimír Pucholt. „Je mi smutno, že jsi odešel. Zlobím se na ty, kteří ti znemožnili uplatnit tvůj talent, i na ty, kteří ti nepomohli,“ uvedl v narážce na léta, kdy byl Kačer nucen odejít v normalizačních letech již podruhé do Ostravy. A svou řeč zakončil oceněním: „Nezaprodal ses a nedělal jsi kompromisy tam, kde na ně nebylo místo.“
Herečka Eva Salzmannová přečetla písemné rozloučení od Věry Kunderové z Paříže, v němž manželka spisovatele Milana Kundery vzpomínala na přátelství, jež je pojilo, i na společný prožitek šedesátých let.
Závěrečné slovo patřilo slovenské herečce Božidaře Turzonovové. „Uměl ses vcítit do duší lidí i kolegů,“ řekla. Ocenila i roli, kterou sehrála Nina Divíšková po boku Jana Kačera jako matka a udržovatelka rodiny. A zavzpomínala na zážitek z inscenace Večera tříkrálového, v němž Jan Kačer v roce 2016 v režii Ivana Krejčího v Divadle na Palmovce ztvárnil pozoruhodným způsobem šaška Festeho.
Během smutečního obřadu se promítaly ukázky a fotografie z inscenací a filmů, v nichž Jan Kačer hrál, anebo je režíroval. Především ze snímků filmové nové vlny šedesátých let, jíž byl živou součástí. Na závěr pak zazněl Kačerův hlas v přednesu Apollinairovy básně Pod mostem Mirabeau přebásněné Jaroslavem Seifertem. A pak už následoval jen dlouhý potlesk provázející rakev s ostatky až před budovu divadla.