Divadlo a tanec na Veleslavíně, barokní zámek ožil

Herci v bílých pláštích pomocí tyček mezi svými dlaněmi a rukama různých návštěvníků demonstrovali vztah mezi levou a pravou mozkovou hemisférou. Přeneseně mezi citem a rozumem a srdcem, mezi vědomím a sny.

Poukázali tak na fakt, že Oskar Fischer právě ve veleslavínském zámku nezávisle na Aloisi Alzheimerovi objevil a detailně popsal chorobu, která dnes nese Alzheimerovo jméno.

Vzápětí taneční kreace se středem v barokní kašně z diváků udělaly aktéry dění, aby se následně tanečníci rozprchli po části parku. Schováváním za mohutné platany i menší, ale staré tisy odkázali na přírodní krásy tříhektarového areálu.

Site-specific inscenace se snažila poukázat na potřebu obnovení kulturní památky, aby její areál sloužil k volnočasovým, kulturním a k uměleckým aktivitám a doplňoval se s centrem zaměřeným na podporu zdraví či sociálních vztahů.

„Bohatá a zajímavá historie místa zároveň podporuje téma paměti nejen ve smyslu navázání na prospěšné aktivity v minulosti, ale také ve smyslu podpory mentální kondice, myšlení i realizace snů a vizí, které vedou ke vzájemné spolupráci místní komunity,“ uvedli organizátoři. Mezi nimi i Tomáš Žižka, herec a zároveň spolupořadatel 4+4 dnů v pohybu.

Návštěvníkům se otevřel a nadále otevřený zůstal i zámek, v němž se koná výstava Plenér. Představuje práce asi třiceti výtvarných umělců, jejichž tématem byl v posledních třech letech právě Veleslavín.

Petr Nikl svou prací připodobnil vývoj kolem veleslavínského zámku, který oživují především občanské aktivity, k proměně housenky v motýla.

„Veleslavínský zámek kdysi proměněný v plicní sanatorium čeká na nový den,“ napsal Nikl pod svůj obraz.

Umělci se dlouho nemohli do státem spravovaného areálu dostat. Až letos státní majetkový úřad areál zapůjčil do příštího srpna Praze 6.

„Letos autoři a autorky tvořili přímo na místě v parku, někteří pracovali následně v průběhu roku v ateliéru. Možnost vystavovat přímo na zámku se vyvinula až během roku. Akce je součástí několikaleté experimentální laboratoře přístupů ke krajině testovaných na modelu oblasti Veleslavína,“ uvedla Veronika Zapletalová, výtvarná umělkyně a zároveň pořadatelka ze spolku Hradní potok.