Článek
Uprostřed léta uvádíte 1. srpna v Divadle v Celetné premiéru Shakespearova Romea a Julie. Proč jste si vybrali právě nesmrtelný příběh veronských milenců?
Z repertoáru jsme během loňského roku stáhli úspěšné inscenace Hamlet, který se hrál pět let a měl sto repríz, a Richard III., jenž se hrál dvanáct let a měl před dvě stě sedmdesát repríz. Chtěli jsme doplnit repertoár dalším Shakespearovým titulem. A proč Romeo a Julie? Je to lákavé, sáhnout si po dvou slavných titulech skvostného Williama po dalším neméně slavném. Vznikla představa o slibném obsazení a navíc se nám stýská po velkých příbězích i blankversu.
Proč jste si vybrali překlad Josefa Topola, který vznikl v 60. letech pro Krejčovu inscenaci tohoto titulu?
Spolek Kašpar je spojen se shakespearovskými překlady teatrologa Milana Lukeše, který byl vždy striktní v názoru na to, co má překlad vzhledem k originálu zachovávat. Topolův text jde touto cestou, a navíc je krásný, navýsost básnivý. Romantický text potřebuje dávku čistoty, přímosti a jednoduchosti ve sdělení, a to nacházíme u Topola. A věříme, že to ocení i dnešní publikum.
Jak vznikla úprava pro osm osob?
Tuto razantní úpravu jsme napsali původně pro boleslavské divadlo a nechtěli jsme ji nechat po tamní derniéře ležet ladem. Při redukci postav mají herci víc co hrát, situace jsou hutnější, zajímavější. Hrajeme hodinu a čtyřicet minut bez pauzy, čímž příběh dostává úžasný spád. To je pro hru důležité - celá se má odehrát velmi rychle, takřka ve dvou nocích a jednom dni. A věřím, že kdo zná našeho Richarda III., Hamleta nebo Cyrana, tuší, kudy se úprava bude ubírat.
Mladé obsazení titulního páru bylo záměrem?
Chtěli jsme do Kašparu jasně uvést Matouše Rumla a Veroniku Kubařovou a obklopit je našimi „hvězdami“, jako jsou Petr Lněnička, Martin Hofman nebo Jan Potměšil, a to se při jednáních s herci, kteří u nás nemají angažmá, a tak jim každou roli nabízíme a oni mají právo odmítnout, podařilo. A protože Veronika Kubařová získala mezitím angažmá v Městských divadlech pražských, přišla Tereza Rumlová a máme dvě Julie.
Po premiéře Romea a Julie odjíždíte hrát na Kašperk…
Na Kašperk jedeme už podvanácté. Letos se Cyranem, který má za sebou už sto repríz a spoustu zájezdů včetně open air představení, takže tam určitě zapadne. Kašperk je součást našich evergreenů, jako jsou letní speciál Rozmarné léto, open air představení v pražské Divoké Šárce nebo na tvrzi Vlksice, či Kašparův ostravský týden.
Jací jsou vaši „prázdninoví“ diváci?
Tvrdím, že nejlepší diváci jsou ti, kteří k nám přicházejí v červenci a srpnu. Mají děti na táborech nebo u babičky a jdou si večer do divadla opravdu užít. Nespěchají ani před, ani po představení, a my z jeviště cítíme jejich nadšení a radost.
Jak to, že hrajete i během prázdnin?
Je to tím, že jsme si zavedli přísná pravidla. Rok dopředu máme jasno, kdy hrajeme a kdy máme tzv. Kašparovo volno, které pak striktně dodržujeme. Jsou to týdenní až desetidenní bloky volna, v červenci třítýdenní. S tímhle systémem se celoroční hraní dá docela dobře zvládnout.
Takže budete odpočinutí i do nové sezóny?
Určitě. Na rok 2012 jsme připravili deset premiér a pět nás do prosince ještě čeká. Půjde o tituly z nové programové řady Kašpar noir, současné temné příběhy. Ale na druhé straně se nám zalíbilo ve zpěvu i tancování, takže se připravuje Tancovačka. Už jsme to vyzkoušeli na Plesu v Kašpaře. Postavíme obrovské jeviště pro orchestr James Band, taneční parket natáhneme do hlediště, Kašpaři skočí za mikrofony a pojedeme… Boney M, ABBA, Michael Jackson, Bee Gees, Karel, Hanka, Helenka, Walda a další. Moc nás to baví.
Jste asi nejspokojenější principál v dnešním divadle.
Byl bych, kdybych se trvale nepohyboval na tenkém ledě s rozpočty. Opakované, nečekané a pozdní snižování grantů je hloupý český zvyk. Tak jen hlásím, že u Kašparů už není na čem šetřit. A prosím za nezávislé subjekty – už neškrtejte! Dík.
