Hlavní obsah

Divadelní hrou roku je podle kritiků inscenace Konec rudého člověka

Divadelní kritici v sobotu večer udělovali ceny. Nejlepší inscenací loňského roku je podle nich Konec rudého člověka, kterou podle knihy nobelistky Světlany Alexijevičové pro Divadlo v Dlouhé nastudoval režisér Michal Vajdička.

Foto: Martin Špelda

Jan Vondráček jako major Alexejev v divadelní hře Konec rudého člověka

Článek

Divadlem roku 2022 se stalo Dejvické divadlo, v jehož prostorách se Ceny divadelní kritiky udílely.

Ocenění za mužský herecký výkon roku převzal Jan Vondráček za roli majora Alexejeva v inscenaci Konec rudého člověka. Se stejným počtem hlasů cenu v této kategorii získal také Ivan Trojan za roli Davida ve hře Fifty Petra Zelenky, který ji zároveň v Dejvickém divadle režíroval.

Foto: Hynek Glos

Ivan Trojan a Klára Melíšková ve hře Fifty

Zelenka napsal tragikomedii Fifty, stejně jako předešlé tři hry – Příběhy obyčejného šílenství, Teremin a Elegance molekuly – přímo pro Dejvické divadlo. Letos s Fifty zabodoval v kategorii Poprvé uvedená česká hra. I díky ní Dejvické divadlo obdrželo titul Divadlo roku.

Nejlepší ženský herecký výkon podle kritiků loni podala Pavlína Štorková, která ztvárnila básnířku Sylvii Plathovou v autorské hře Jana Horáka Manželka publikovaného básníka v pražském Studiu Hrdinů.

Foto: Studio Hrdinů

Pavlína Štorková v roli básnířky Sylvie Plathové ve hře Manželka publikovaného básníka

V neoceňované kategorii „největší zážitek ze zahraničního divadla“ se na prvním místě v anketě umístila inscenace Shaxpearova myčka na ulici Kertész. Svérázná adaptace Shakespearova Romea a Julie autora Pétera Závady v režii Viktora Bodó a podání budapešťského Örkeny István Színház uvedená na plzeňském festivalu Divadlo.

Ve 31. ročníku cen udílených na základě ankety časopisu Svět a divadlo, které se dříve jmenovaly Ceny Alfréda Radoka, hlasovalo 84 kritiků.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Dejvické divadlo, Divadlo v Dlouhé

Může se vám hodit na Zboží.cz: Konec rudého člověka

Související témata:
Ceny divadelní kritiky

Související články

RECENZE: Žena, která nemohla žádat o milost

Kunsthistorička a archeoložka Růžena Vacková není tak známá jako popravená Milada Horáková. A to přesto, že její osud odráží zrůdnost režimu 50. let...

RECENZE: Naši furianti v poetickém bezčasí

Stroupežnického Naši furianti se na repertoár Národního divadla vracejí se stejnou pravidelností jako Smetanova Prodaná nevěsta. Jako by každá tvůrčí generace...

RECENZE: Pentheův první a poslední mejdan

Eurípidovu hru Bakchantky uvedla Činohra Národního divadla v Praze na scéně Stavovského divadla. Režisér Jan Frič jí dal hudební tvář popového koncertu.

Výběr článků

Načítám