Článek
Proč jste v názvu lásku ohraničily?
Dita Pepe: Protože nás můžou hranice chránit. A my je zase můžeme posouvat a překračovat.
Baronová: Přijde mi, že je to velice nebezpečný limit. Kvůli hranicím, které nám vytyčila společnost nebo rodina, na sebe často vytváříme nepřiměřený tlak. Všichni žijeme v předem daném konceptu očekávání. Život je přece ale úplně někde jinde.
V knize odkazujete na řadu jiných autorů a odborníků. Dito, na co jste s nimi při ohledávání hranic lásky přišla?
Dita Pepe: Že proces byla ta cesta. Jsem hlavně průvodce. Člověk, který téma objevuje a stále se diví.
Toto až konceptuální umělecké dílo je unikátní i velmi osobním obsahem.
Baronová: Dita otevírá různé podoby lásky, které generace našich rodičů nezná. Přála bych si, aby měl v budoucnu každý právo prožívat lásku tak, jak chce. I kdyby chtěl žít jen sám se sebou.
Náročná musela být kapitola o pedofilii. Proč jste ji zařadily?
Dita Pepe: Vyplynulo to z chronologické koncepce, kdy postupujeme od mateřské lásky k holčičce hrající si s panenkami až po otcovské city. Otevíráme téma zneužívání, protože je mnohem komplikovanější, než si myslíme. Zjistila jsem, že naprostou většinu sexuálních útoků v rodinách nemají na svědomí pedofilové. Motiv souvisí s jinými formami patologie a je propojený s mocenskými vztahy, protože dítě je jednoduchá oběť. Nejvíc mě asi překvapilo, že i žena může být pedofilní.
Podobně překvapivá jsou vaše zjištění ohledně mateřské lásky.
Dita Pepe: Vždycky jsem si myslela, že je to přirozený pud, všem ženám vlastní. Přitom je to konstrukt, který jsme si jako společnost vybudovali, protože jsme si ho vybudovat mohli.
Baronová: V každé kapitole je něco překvapujícího. Dita vymyslela velmi odvážnou knihu.
Spolupracujete dlouhé roky. První váš knižní projekt, stylizovaný literární dokument Slečny, vyšel v roce 2012. Čím je pro vás vztah umělkyně a nakladatelky tak výjimečný?
Dita Pepe: Přátelstvím, které s každou knihou dostává novou vrstvu. Sblížil nás zájem o stejná témata. Už u Slečen mi bylo sympatické, jak Bára s pokorou přistupovala k osudům dotazovaných žen. Řekla bych, že knihy jsou vedlejším produktem našeho přátelství.
Baronová: Nejsme klasická dvojice autorka–nakladatelka. S Ditou máme vztah i jako dvě autorky. Dita fotí, já píšu. Vždycky jsem chtěla pracovat s těmi nejlepšími a už u Slečen jsem byla nadšená z toho, že se tak skvělá fotografka rozhodla se mnou spolupracovat.
Vzájemně si asi mimořádně důvěřujete. Míváte někdy divoké tvůrčí spory?
Dita Pepe: Poprvé jsem byla zlomená, když jsme tiskly Intimitu. Všechno už v tiskárně jelo naplno, ale na konci jsme přišly na chybu u jedné fotky. Hledal se viník a chvíli to vypadalo, že budeme muset vadu skousnout, protože znovu vytisknout ty stránky by znamenalo investici desítek tisíc korun navíc. Doma to na mě dolehlo. Brečela jsem…
Baronová: … a druhý den si telefonujeme. Cítím z Dity, že nechce jít do konfliktu, ale že je nešťastná. Tak jsem se rozhodla nechat jako nakladatelka vytisknout ty poškozené archy znovu.
Naše profesní přátelství funguje i proto, že my si vůbec do své práce navzájem nezasahujeme. Já naprosto respektuju Ditu a Dita naprosto respektuje mě. Nemáme potřebu si honit ega.
Jak se vyrovnáváte s kompromisy, které je občas nutné v tvorbě přijmout?
Baronová: I když jsou poslední knihy extrémně drahé, řekla jsem si, že prostě nechci dělat kompromisy. U Hranic lásky, naší nejtlustší, nejtěžší a nejdražší knihy, jsme se rozhodly to pustit naplno. Jenom jsem si musela v hlavě přenastavit myšlení. Neděláme masové zboží, s tímhle uvědoměním přišlo ohromné uklidnění. Žijeme v kultuře, která tvrdí, že jen knihy s prodaným nákladem padesát tisíc kusů mají hodnotu. To je ale přece totální nesmysl.
Dito, jako fotografka se specifickým rukopisem to chápete stejně?
Dita Pepe: Já Báru obdivuju za to, že od začátku riskovala a dělala knihy naplno. Vždycky tomu věřila. Místo toho, aby si na hypotéku koupila byt, všechny peníze vložila do svého snu. Cítím zodpovědnost, protože sice můžu mít velké oči jako velký umělec, ale když se knížky nebudou vůbec prodávat, o to větší budu mít výčitky svědomí.