Článek
Co to bylo za soutěž a jak probíhala?
Byla to soutěž Dimitrise Mitropoulose v Aténách. Z přihlášených 217 uchazečů bylo vybráno 16 kandidátů pro první kolo. V povinnosti jsme měli nastudovat jedenáct skladeb a před prvním kolem nikdo nevěděl, jakou skladbu bude dirigovat. To jsme si vylosovali těsně před začátkem prvního kola. Do druhého kola nás postupovalo osm a tři pak do finále.
Kdo byl s vámi ve finále?
Mými kolegy byli Alexander Solovjev z Ruska, který získal druhou cenu, a spolu se mnou získal třetí cenu Stilian Kirov z Bulharska. První cena nebyla porotou, kterou vedl Claus Peter Flor, udělena.
Ve vašich třiceti dvou letech to byla první dirigentská soutěž?
Ano, a jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit. Zpětně mohu říci, že je to dost velký nápor na psychiku, která může někdy daný výkon hodně ovlivnit ve váš neprospěch. Získal jsem neocenitelné zkušenosti, ze kterých budu čerpat i v budoucnu. Velmi obtížné je přesvědčit porotu, že vy jste ten pravý kandidát na postup – máte totiž omezený čas kolem dvaceti minut.
Jaký je rozdíl mezi newyorskou soutěží stejného jména, kde kdysi vyhráli dirigenti Zdeněk Košler a Zdeněk Mácal, a touto aténskou?
Podle informací pořadatelského výboru je soutěž v Aténách následovníkem soutěže newyorské a koná se v řecké metropoli od roku 1996 každý rok.
Přinesl vám úspěch nové nabídky?
Oslovil mne intendant našich rozhlasových symfoniků Jan Simon s nabídkou spolupráce pro příští sezónu a ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl s nabídkou abonentního koncertu s druhou symfonií Sergeje Rachmaninova.
Co připravujete v Plzni a v Praze?
Ve Státní opeře Praha diriguji Massenetova Dona Quichotta a Verdiho Otella. V plzeňském Divadle J. K. Tyla jsem nastudoval balet P. I. Čajkovského Šípková Růženka.