Hlavní obsah

Dirigent Martin Šanda: Orchestr nesmí být jen křoví

Právo, Jaroslav Špulák

Aby mohl naplnit své umělecké představy, založil Martin Šanda před téměř dvaceti lety Bohemian Symphony Orchestra Prague. Je jeho ředitelem i šéfdirigentem. Orchestr má žánrově široký repertoár a interpretuje i ta nejobtížnější symfonická díla. V dohledné době představí audiovizuální podobu díla Carla Orffa Carmina Burana, nabídne koncert slavných filmových melodií a vánoční koncert.

Foto: Petr Hloušek , Právo

Martin Šanda se stará o kompletní chod Bohemian Symphony Orchestra Prague. Provedení Carminy Burany vymyslel on.

Článek

Proč jste v roce 2002 založil Bohemian Symphony Orchestra Prague?

Vystudoval jsem konzervatoř a potom jsem působil na pozici manažera orchestru, muzikálu a operety v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Protože to byl státní podnik a nebyla možnost vymýšlet nové věci, rozhodl jsem se založit vlastní orchestr.

Mou touhou bylo vymyslet mu takový repertoár, který by dokázal přitáhnout širší spektrum diváků, než je u podobných orchestrů obvyklé.

Měl jste zcela jasnou představu?

Ano, měl. Jako houslista jsem byl členem orchestrů, s nimiž jsem jezdíval vystupovat do zahraničí. Tam jsem viděl, co na diváky funguje. Například koncerty muzikálových nebo filmových melodií či různá stylová spojení. V tom jsem viděl cestu.

Byly začátky těžké?

Byly, hlavně pokud šlo o finance. Nikdy jsem nebral žádné dotace, takže co jsem si nevydělal, to jsem neměl. Všechny peníze jsem dával do firmy, aby se mohla rozšířit a fungovat. Později jsem totiž založil i Bohemian Music Agency, která se o orchestr stará.

Jsem její jediný společník, veškerá odpovědnost leží na mně. Mám ale současně to, po čem jsem toužil. Svobodu. Sám si určím, co chci dělat. Vymýšlím projekty, které nás uživí. Někdy si mohu dovolit i projekty, které jsou zajímavé po stránce umělecké, ale ne komerční. Rád například spojuji klasiku s popem, rockem, jazzem a dalšími žánry.

Postupně s námi začali spolupracovat i velcí promotéři. Na turné jsme doprovázeli lídry skupin Deep Purple, Nazareth či Europe, vystupovali s námi Alice Cooper nebo Bonnie Tyler. Úžasné byly koncerty s Michaelem Bublém nebo Vanessou Mae, která si nás na svá česká vystoupení zvala pravidelně.

Máme za sebou i koncerty se švédskou metalovou skupinou Sabaton. Byli jsme prvním orchestrem, který ke spolupráci oslovila. Začínali jsme v roce 2015 ve Vídni na festivalu Rock in Vienna, kde kromě nás vystupovali i Limp Bizkit a Kiss.

Rád vzpomínám na to, jak se členové skupiny Kiss proměnili ve chvíli, kdy vlezli na pódium. V šatně, kterou jsme měli vedle nich, byli distingovaní pánové. Potom ale začal koncert, a to už byli divocí rockeři.

Foto: Petr Hloušek , Právo

Martin Šanda

Je přibližování klasiky s dalšími hudebními žánry celosvětový trend?

Je to trend, to zcela určitě. Můj názor ale je, že hudba je jenom jedna. Ať je to klasika, jazz, nebo rock, pořád jsou to ty samé tóny. Hudba se vyvíjela a podle mě je přirozené a logické ji propojovat bez ohledu na to, do které doby daný žánr patří.

Již 23. listopadu uvedeme ve Smetanově síni Obecního domu v Praze Carminu Buranu. Ta v posledních letech naprosto ukázkově spojuje hudební světy. Mnohokrát byla využita ve filmech, DJ Tiësto ji použil pro své mixy, my ji představíme ve velké audiovizuální podobě.

Někdy je ale doprovod symfonického orchestru hudebníků z jiných žánrů pouze jakýmsi dohráváním. Má to smysl?

Když orchestr hraje jenom takzvané dlouhé tóny, valný smysl to opravdu nemá. Vždy záleží na aranžích, které má k dispozici. Já osobně se je snažím dělat tak, že i když na pódiu bude orchestr sám, bez někoho, koho doprovází, budou fungovat samy o sobě, bude to samostatná skladba. Orchestr nesmí být jenom křoví, musí být kapele, kterou doprovází, rovnocenný.

Carminu Buranu uvedete v Praze jako audiovizuální show. Je třeba o této podobě jednat s držiteli autorských práv?

Není. Speciální svolení bychom potřebovali pouze v případě, že bychom chtěli zasáhnout do skladby a interpretovat ji s nějakou změnou či dodatkem.

Představíme ji ve velkém provedení, tedy se sto šedesáti lidmi na pódiu spolu se sopranistkou Noemou Erbou a sólisty Národního divadla, rakousko-brazilským barytonistou Miguelangelem Cavalcantim a tenoristou Josefem Moravcem. Kromě klasického sboru vystoupí i dětský sbor Rokytka. Celý koncert bude doplněn speciální světelnou choreografií.

Carmina Burana je obecně vnímána jako dílo k poslechu. Já si ale myslím, že by to měl být zážitek nejen poslechový, ale i vizuální. Provedení, které chystáme, bude pro nás premiérou.

Foto: Petr Hloušek , Právo

Martin Šanda

Již 30. listopadu odehrajete v Obecním domě koncert Hollywood in Prague: Noc filmových melodií. V posledních letech je móda hrát naživo filmové melodie, často i s projekcí. Proč?

Ukázalo se, že spojení živé prezentace s filmovou projekcí je pro diváky hodnotný zážitek. My jsme takto v pražském Kongresovém centru společně s Boni Pueri prezentovali film Anděl Páně II. Ondra Brzobohatý, autor hudby k filmu, byl z našeho provedení nadšený. Hráli jsme živě i k filmu Zlatá horečka s Charliem Chaplinem.

Mělo toho ještě být víc, ale zastavil nás covid. Chystali jsme třeba doprovod k několika relativně novým oscarovým filmům. Toho záměru jsme se nevzdali, věřím, že se uskuteční.

V Obecním domě zahrajeme melodie z filmů Piráti z Karibiku, Star Wars, Harry Potter, Bídníci a dalších. Zazní i písnička Shallow z filmu Zrodila se hvězda. Je to duet Lady Gaga a Bradleyho Coopera, který zazpívají David Gránský a Lucie Večeřová. Tento koncert produkuje nadnárodní společnost Euroconcert, ve které jsem nově na pozici uměleckého ředitele.

Chystáte i nějaký vánoční koncert?

Na 20. prosince plánujeme Christmas in Prague: Nejznámější vánoční melodie. Za doprovodu Bohemian Symphony Orchestra na něm zazpívají Noema Erba, Lucie Večeřová, americký jazzman Lee Andrew Davison a herec Marek Lambora a společně divákům představí melodie z vánočních i klasických filmů i sváteční skladby.

Další vánoční koncert, tentokrát v komorním obsazení, odehrajeme v pražském gotickém kostele U Salvátora 25. prosince. Komorní koncerty pořádáme pravidelně i v pražské katedrále sv. Klimenta. Na těchto koncertech prezentujeme takzvanou populární klasiku, melodie, které lidé znají a mají je rádi.

Související témata:

Výběr článků

Načítám