Díla Josefa Kotrby objevili na půdě mezi holuby

Obrazy byly náhodou objeveny na půdě vesnického domu mezi hnízdícími holuby.

„Jeden pán v Králově Dvoře u Berouna prodával dům, v němž byl hostinec. Vyklízel ho a objevil na půdě poklad,“ řekl Právu galerista Tomáš Hejtmánek.

„Bylo tam asi tři sta obrazů, některé v rámech, jiné pouze jako stočená plátna, některá potřísněná od holubích exkrementů. Nebyl to přitom Kotrbův dům, ten dávno kvůli dálnici zbourali. Kdo tam obrazy přenesl a proč, zatím nevíme,“ dodal.

Tématy raných malířových obrazů jsou často průmyslové veduty, tedy topograficky přesné malířské nebo grafické záznamy z Králova Dvora balancující na hranici fauvismu, surrealismu a možná i impresionismu.

Pozdější díla jsou už plně ve stylu naivního umění s redukcí figur, s výraznou barevností i nepřesností v perspektivě.

„Kotrba byl sice rodilý Pražák, ale po ukončení studia architektury u Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v hlavním městě se odstěhoval do Králova Dvora. Byl amatérským malířem, pracoval jako architekt,“ uvedl Hejtmánek.

Nejstarší obrazy prý vznikly ve čtyřicátých letech, ale větší část tvorby pochází ze šedesátých a sedmdesátých let.

„Vystavoval na několika souborných výstavách, vlastní neměl nikdy, aspoň pokud je nám známo,“ podotkl Hejtmánek.

„Přinejmenším dva jeho obrazy jsou ve sbírce naivního umění Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, několik děl vlastní Poetická galerie Antonína Jiráčka a tři jeho díla byla součástí sbírky spisovatele Bohumila Hrabala. Kde však po jeho smrti skončila, nevíme,“ dodal.

„Bývalý ředitel litoměřické galerie Dolejš se snažil dát dohromady sbírku naivních autorů. Jsou v ní Kotrbovy obrazy Býčí zápasy a Divoženky,“ uvedl galerista Antonín Jiráček.

„Býčí zápasy jsou i na probíhající výstavě, protože naivističtí autoři si často malovali další verze daného tématu. Obraz třeba někomu dali, ale chtěli ho přesto mít. I já mám ve své Poetické galerii jeden Kotrbův obraz. Jsou to také Divoženky,“ doplnil.

O umělci toho mnoho nevíme, žádná jeho fotografie se nedochovala. Nejsou známi ani příslušníci jeho rodiny, manželka, syn i vnučka zemřeli. Jeho díla o něm a jeho okolí mnoho neprozradí. I když možná přece jen něco.

Je pravděpodobné, že na plátně Malíř v zahradě z roku 1974 autor zachytil sám sebe. Ale zobrazil se mladší, zhruba ve věku třiceti čtyřiceti let.

Několik jeho děl navíc zachycuje dámu, která mohla v jeho životě hrát důležitou roli. Možná to byla manželka, milenka či múza ze sousedství. Vystavovatelé věří, že se třeba na plátnech pozná sama nebo ji pozná někdo jiný.

„Před několika dny se mi ozval pán, který také vyklízel byt. Vyklízecí firma vše vyhodila do kontejneru, kromě deseti Kotrbových obrazů, které naštěstí zachránil,“ uvedl Hejtmánek.

„Poslal mi jejich fotografie a naše galerie o ně samozřejmě projevila zájem. Ovšem všechny skici, bloky a zkušební kresby jsou nenávratně ztraceny,“ dodal.

Kotrbovo dílo má originální poetiku a čiší z něj zvláštní energie. Jeho příběh je, zdá se, teprve na začátku a začíná žít vlastním životem.

Další díla, která jsou též majetkem Arthousu Hejtmánek, plánuje galerie prezentovat za dva roky. Mezitím chce pátrat po dalších osudech malíře.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Galerie Arthouse Hejtmánek, Akademie výtvarných umění v Praze, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích