Hlavní obsah

Devadesátky se Čtvrtníčkem. Divadelníci oživili Discoland

Jonákovský Discoland Sylvie oživují v Divadle Na zábradlí. Koncem dubna uvedou autorskou novinku Discoland o pražském podniku pochybné pověsti, který nedávno připomněl i televizní seriál Devadesátky.

Foto: 2media

Discoland: Petr Čtvrtníček a spol.

Článek

Spolumajitel podniku Ivan Jonák se stal jedním ze symbolů divokých devadesátek. Nejdříve se o něm psalo jen jako o “kontroverzním podnikavci“, ale nakonec byl odsouzen za objednání vraždy své manželky.

V nové inscenaci hrají Petr Čtvrtníček, Jiří Vyorálek, Barbora Bočková, Kateřina Císařová, Václav Vašák, Magdaléna Sidonová, Anežka Kubátová či Johana Matoušková a ukrajinská studentka Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU Valerie Lobačova. Autoři projektu Petr Erbes a Boris Jedinák zpracovali vzpomínky bývalých zaměstnanců a návštěvníků Discolandu Sylvie.

„Tématem jsme se začali zabývat zhruba před rokem a od té doby se moje vnímání devadesátých let hodně proměnilo. Zatímco tehdy jsem měl pocit, že prozkoumáváme celkem neznámé pole, teď mám spíš tendenci vymezit se proti nadměrné fetišizaci doby,“ tvrdí Erbes.

Vznikla koláž rozhovorů vedených se zaměstnanci – kuchařem, barmanem či striptérkou – a návštěvníky Jonákova Discolandu.

To jsem nedělala štětku. Fakt

„Ty prachy se tam vydělávaly, že jo. To jsem si jednou odnesla za večer – já, byly tam holky, co si vydělaly víc – tak já jsem si odnesla asi sedmadvacet tisíc za noc. Což jako já měla pocit, že ty peníze jsou všude, jen se je naučit sbírat. A to jsem nedělala žádnou štětku. Fakt. To bylo takový volný. Ty peníze fakt byly. A když náhodou jsem je utratila, tak jsem věděla, že si je večer zase vydělám,“ vypráví v inscenaci jedna z postav.

RECENZE: Jak feministka znásilnila hasiče. Minx baví a moc nepoučuje

Film

„Chtěli jsme mluvit s řadovými zaměstnanci Discolandu a nabourat kánon vybudovaný bulvárem a Ivanem Jonákem. Přišlo nám důležité mluvit s lidmi, kterým se nedostává tak veliký mediální prostor,“ popsal  Erbes.

„Nyní během zkoušení hledáme způsob, jak přetavit dokumentární text do divadelního jazyka. Zjišťujeme, že ještě silnějším tématem, než jakým jsou samotná devadesátá léta a nově nabytá svoboda, je téma paměti. Ve vzpomínkách na zaniklý hudební klub jsou mnohdy slepá místa nebo se dokonce některé vzpomínky vzájemně popírají a Discoland se tak v inscenaci stává rozostřeným, snovým světem, který nabývá s každým vypravěčem jinou podobu,“ dodal Boris Jedinák.

Může se vám hodit na Firmy.cz

Výběr článků

Načítám