Svěrák i Pasta Oner. Desítky umělců ve veřejné výzvě žádají změny na AVU a v Národní galerii

Petice, která shrnuje výtky vůči směru, kam se v posledních letech vydali někteří umělci a školy, je dostupná na internetu. V sobotu večer pod ní bylo již téměř 1100 podpisů.

Kritika je přitom v oboru dlouhodobá. Některým odborníkům se nelíbí, že se některé umělecké školy rezignovaly na takzvané řemeslo. Před dovednostmi studentů dávají přednost tzv. performancím. Tedy „měkkému“ umění, kdy jde hlavně o nápad, emoci. Tyto projekty také v posledních letech vyhrávají nezřídka odborné ceny.

Petice navíc tvrdí, že o chodu institucí často rozhodují lidé, kteří za sebou nemají jasnou kariéru, ani vzdělání. A příslušným oborům - podle nich - nerozumějí. „Mizí klasicky zaměřené ateliéry se zodpovědností vedoucího pedagoga, které jsou nahrazovány týmy nezkušených vedoucích, praktikujících nejasnou sdílenou výuku bez hierarchie,“ uvádí se mimo jiné v prohlášení.

To také vyčítá vedení AVU jeho nevyhraněný vztah k psychotropním látkám: „Ve škole je stále uvolněnější vztah k drogám. Loni tak došlo k tragické smrti dvou studentů na zahraničním výletu ateliéru.“

Výzvu podepsaly desítky umělců a dalších osobností, namátkou Milan Knížák, Jaroslav Róna, David Černý, Pasta Oner, Jan Svěrák a jeho syn František (střihač), Josef Pleskot, David Sís, režiséři Jan Hřebejk a Alice Nellis nebo psychiatr Cyril Höschl.

„Současná AVU rezignuje na vzdělávací poslání vysokoškolské instituce v zájmu nových krátkodechých ideologií a aktivistických tendencí poplatných době. Současné vedení AVU vzbuzuje nedůvěru ve veřejném prostoru,“ stojí v prohlášení.

Nechybí pod ním ani podpis pěvkyně Dagmar Pecková. Ta jej i (do)vysvětlila: „Protože mi není lhostejná společnost, kde se velmi rychle stírá hranice mezi kulturou a zábavou. Kýč a šmíra je všude kolem nás a začíná to být všeobecný vkus.“

„AVU teď nevede mladé lidi k vlastnímu uměleckému výrazu, ale k týmovému aktivismu,“ nepochybují ti, co přidali své podpisy, čímž požadují odstoupení rektorky.

Jako příklad uvedli nedávnou uměleckou performanci Kateřiny Olivové, která před budovou AVU za zvuku techno hudby nahá rozhazovala hlínu. „Tato osoba se do vedoucí funkce ateliéru nedostala vítězstvím ve výběrovém řízení, ale bez konkurzu, neb tehdejší rektor Tomáš Vaněk využil právo veta a upozadil komisí vybraného vítěze Zbyňka Baladrána,“ napsali autoři dopisu.

Národní galerii umělci kritizují za český projekt na benátském bienále. „Celou instituci (Knastová) strhává do bezvýznamnosti a ohání se nejpomíjivějšími současnými ideologiemi. V praxi to znamená, že na bienále v Benátkách se prezentuje příběh žirafy, přivezené z Keni v době, kdy zde komunisti popravovali Miladu Horákovou a další,“ napsali umělci.

Knastová uvedla, že neměla na výběr projektu žádný vliv, protože jej vybrala odborná porota. Projekt na bienále vysvětlila tím, že jej vybrala odborná porota z více než 20 návrhů a ona sama na výběr neměla vliv. Dodala, že se domnívá, že jde částečně o generační spor, protože signatáři dopisu jsou z jiné generace než autorka Koťátková.

Petice také řeší změny v udílení Ceny Jindřicha Chalupeckého, která byla oceněním umělcům do 35 let. Skupině umělců vadí to, že se cena změnila na nesoutěžní, kdy vyhrávají všichni finalisté, a že se zrušil věkový limit pro oceněné.

Deník N v neděli napsal, že 23 členů odborných rad Národní galerie Praha rezignovalo, protože jim vadí kroky Knastové. Vytýkají jí například to, že neposkytla vstupné zdarma do stálých expozic galerie studentům kateder dějin umění.

Knastová sdělila, že na zavedení vstupného zdarma pracují prostřednictvím domlouvání memorand s vysokými školami. „Volné vstupy pro studenty vybraných oborů vnímáme jako službu, kterou rádi poskytneme. Musí však respektovat nález Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2022, který nás upozornil, že poskytování bezplatných vstupů není bez dalšího odůvodnění možné, protože by šlo o neúčelné nakládání s peněžními prostředky státu,“ uvedla ředitelka.

Nicméně výtky vůči ní jsou dlouhodobé. Podle kritiků se pod jejím vedením NG „ztratila“. „Nezná české kulturní prostředí a nesnaží se s českými umělci spolupracovat. Celou instituci strhává do bezvýznamnosti a ohání se nejpomíjivějšími současnými ideologiemi, z nichž naprosto nejabsurdnější je její pokus o dekolonizaci české kultury, jež je hlavní téma českého pavilonu v Benátkách, kde se prý: … zkoumá československá historie z dekoloniálních perspektiv,“ uvádí se rovněž v petici.