Článek
Vedle Švehlíka si zahráli také Vladimír Javorský, Lucie Žáčková, Petra Špalková, Jiří Dvořák či Antonie Formanová. Příběh z pera Jiřího Stránského nás zavádí do roku 1945 a 1946. Obyčejní lidé tehdy věřili, že zavládne demokracie, ale komunisti už se radili se Sovětským svazem a plánovali tvrdě uchopit moc.
Novela, z níž čerpá scénář, vyšla knižně v roce 2013 a Jiří Stránský v ní popsal skutečný příběh svého tchána, Karla Balíka. „O jeho osudu neexistovaly vůbec žádné doklady. Když jsme natáčeli Zdivočelou zemi, na place byl vždy přítomen nějaký expert z historického ústavu. A já jim říkával: ‚Kdybyste narazili na jméno Balík, tak je to otec mojí ženy, letec RAF ‘. V roce 2002 byly archivy zatopeny a všechny materiály nechali zmrazit, aby se dochovalo alespoň něco. Když to pak začali rozmrazovat, říkali, že nevědí, kdy na to přijde řada. Nikdo neměl přednost. Pak mi volali za čtyři dny, že úplně první dokumenty, které se jim dostaly na stůl, nesly jméno Balík. Zajímalo mě to, šel jsem po tom,“ popsal Jiří Stránský.
„Nikdy předtím jsem nezažil tak činorodého, inspirujícího a neúnavného tvůrce,“ říká o Jiřím Stránském režisér a spoluautor scénáře k Baladě o pilotovi Ján Sebechlebský. „Spolupráce vypadala tak, že jsme se dohodli, které důležité situace z novely zachováme nebo vypustíme, a které nové musíme vytvořit. Nahodili jsme si obrazy společně a pak přepisovali a přepisovali. Nakonec bylo napsáno celkem dvanáct verzí scénáře.“
„Je obdivuhodný a inspirativní. Je skvělé vědět, že v naší historii existovali lidé, kteří se nezalekli ztráty svobody a rozhodli se sloužit dobru i za cenu vlastního nebezpečí. A Emil Malík se takto statečně zachová a ještě k tomu ochrání svou rodinu. Jakákoli připomínka hrdinství i dějinných okamžiků je správná. Zvlášť, když se můžeme dozvědět o takové postavě, která i přes vše, co prožila, zůstala lidsky silná,“ dodal David Švehlík.
„Příběh Balady o pilotovi je šokující o to víc, že je skutečný. Je to příběh o tom, jak do sbližování dvou válkou odcizených duší osudově a krutě zasáhla komunistická moc. V době, kdy se příběh odehrává, teprve rozpínala svá chapadla, ale i tak si troufala obětovat životy nevinných lidí jen proto, aby se zavděčila ruské tajné službě NKVD. Z tohoto pohledu jde nejen o příběh nadčasový, ale i v mnohém aktuální,“ řekl kreativní producent Jan Maxa.
Balada o pilotovi se natáčela na letištích ve Kbelích a Staré Ruzyni, v obci Panenský Týnec, v prostorách kláštera Chotěšov a ve Švýcarsku, se skutečným letadlem Junkers Ju 52.